Battlestar Galactica for dummies

...aneb jak Ta malá psala essay do SF literature o BSG.

A new crew in town
aneb Asimovova noční můra

Není to tak dlouho, co americký Sci-Fi Channel začal vysílat seriál s podivným názvem "Battlestar Galactica" (letos v říjnu už, překvapivě, pustili do éteru třetí sérii). Bohužel pro nás středoevropany dostupný jen díky prostředkům jako jsou "modrá žabka, mula nebo oranžový míč" a nebo, pro ty movitější, díky DVD, které byste si nechali dovést ze Spojených států amerických. Zásadní otázka zní proč? Proč a kvůli čemu byste se měli namáhat shlédnout nějaký hloupý seriál vysílaný hloupým televizním kanálem někde za oceánem?

---

Pokud máte rádi SF a k tomu jste příznivci "hard SF" - s vesmírnými loděmi a leteckými bitvami ve vakuu, staromódními hejblátky a udělátky, lidstvem bojujícím o přežití… tak je Galactica jasnou volbou. Není to samozřejmě pouze o všem výše zmiňovaném, bez jakékoli myšlenky. Scénáristé seriálu si pohráli a dodali pastvu nejen pro oko, ale i pro mysl.

Námětem celého seriálu je, zjednodušeně řečeno, Asimovův sen nebo, chcete-li, jeho noční můra. Roboti dosáhli takového stupně inteligence, že byli schopni se vzbouřit proti lidem. Vykašlali se zvysoka na tři robotické zákony a rozhodli se žít na vlastní syntetickou pěst. Došlo k občanské válce, po níž by Cyloni (k pojmenování robotů viz. později) odešli neznámo kam… a pak se po 40ti letech vrátili, aby to svým stvořitelům jaksepatří "natřeli".

Což by se jim podařilo. Z lidstva by v té chvíli zbyla sotva hrstka přeživších. Vesmírné lodě utečenců by se shromáždily kolem tzv. "Battlestaru", hvězdného křižníku, téměř muzeálního kousku, který byl používán za dob občanské války s Cylony. A začaly únavnou cestu za hledáním "mýtické" Země, kde by lidé mohli najít druhý domov.

Tolik k úvodu do děje. Komu by se mohl zdát název seriálu povědomý, může se poplácat po rameni. Ano, první seriál jménem Battlestar Galactica (BSG) začali vysílat po obrovském úspěchu Hvězdných válek už v roce 1978. Universal Studios, kteří byli zodpovědní za výrobu, byli nařčeni z plagiátorství… byla to taková vesmírná "space opera" slátanina. Se sametovými uniformami, špatnými efekty, pofiderními účesy a roboty, kteří vypadali jako chodící toustovače.

S původním seriálem má ten nový společných jen pár věcí, jinak se diametrálně liší.

Cyloni - v původní verzi to byli výtvory blíže nespecifikované staré plazí civilizace. Odkaz na předchozí seriál můžeme najít v některých momentech - centurioni - bojoví roboti z dob občanské války jsou designem identičtí s těmi ze starého seriálu. Jinak si Cyloni designově velmi polepšili. Nebudu prozrazovat jak, pro ty co seriál už viděli stačí říct např. Number Six.

Jména některých postav - z hezounka Starbucka udělali neméně hezounkou Karu "Starbuck" Thrace (která si s ním pokud se jedná o liberální přístup k sexu a pěstní souboje nijak nezadá) a z černocha Boomera se stala křehká Asiatka. Vrátil se také představitel Apolla Richard Hatch, ne ve své původní roli, ale jako vězněný terorista a posléze politik Tom Zarek.

Design lodi - i v nové verzi má celá loď trochu retro nádech. Je to odůvodněno tím, že novější technologie by mohli Cyloni nahackovat. Navíc chodby do tvaru A vypadají tak hezky.

Hudba - ústřední motiv z původní znělky BSG je obsažen i v nové verzi - a to ve skladbě Colonial Antheme. Pokud se jedná o hudbu, myslím si, že je to jeden z dalších důvodů, proč si Galacticu pustit. Bear McCreary si dal opravdu záležet, je to score, které se jen tak neoposlouchá. Jak k první sérii, tak k druhé.

Za malinkou zmínku stojí také vizuální stránka - počítačové triky jsou téměř dokonalé, lahůdky typu "troska vybuchující lodi klepne do kamery a vychýlí ji jiným směrem, aby se do záběru dostala Cylonská basestar…" se vyskytují poměrně často. Netradiční způsob práce s kamerou diváka buď odradí a nebo ještě zvýší jeho požitek ze sledování.

Kromě hudby a kamery další věc, která asi chytne nejvíc, je podání samotného příběhu. Autoři rezignovali na typické "startrekovské" resetovací díly a na nadsázku. Snaží se podat celou situaci co nejvíce realisticky. Postavy nejsou dokonalé - kouří, jsou závislé na alkoholu, na sexu (kabelovka není v některých věcech puritánská, ale milostné scény jsou natočené vkusně, nečekejte žádné porno). Některé dokonce na své rodině. Uzavřený prostor je ideální místo, kde můžou emoce bublat a střetávat se životní osudy. Hezky to jde vidět v druhé sérii - pokud byla ta první bojem o přežití, druhá je "psychologickou telenovelou." Jak kdosi podotknul, v druhé sérii se z BSG stane "Depresstar Alcoholica".

Seriál mi byl skoro vnucen jednou známou (tak dlouho mi ho vychvalovala, až jsem se rozhodla sehnat si ji). Musím se přiznat, že bych jí měla skoro poděkovat. Už od pilotního filmu seriál chytí a nepustí. Nejdřív vás obere o dech útok Cylonů, který je opravdu brutální - nemají slitování, neberou zajatce. A už během útěku lidstva z jeho domoviny si člověk v posádce dokáže najít nějakou oblíbenou postavu nebo postavy, o které se v dalších dílech strachuje a kterým fandí.

To všechno výše sepsané ale neznamená, že bych BSG vynášela do nebes. Nějaké chyby by se jistě při pečlivějším pohledu našly a ne všem přijde dané téma zajímavé a dostatečně atraktivní. A může vás časem znudit. Ale pokud hledáte nějaký sci-fi seriál ke sledování, Battlestar Galactica patří rozhodně k těm kvalitnějším. Srdečně doporučuju.