aneb... Svéráz vánočního lovu. Malé slohové cosi před nadcházejícím časem svátků.
Do ulic se pokradmu plíží šero. Jak tak procházíte městem, které se pomalu začíná rozsvěcet, připadáte si jako pouliční samuraj. Nemáte implantované zrcadlovky ani vám zpod nehtů nemohou vyjet čtyřcentimetrové ocelové čepele. Ale jde o ten pocit. Dvě úhledně naostřené role balícího papíru vám trčí na zádech jako rukojeti katany. Měkce našlapujete na klouzající dlažbě.. Vyhýbáte se bezejmenným tvářím, kterých je ve večerních ulicích spousta. Přízrakům, které ven vylákal úplně stejný instinkt, jaký žene vás.
Ze ztemnělé oblohy se v krátkých přeprškách snášejí sněhové vločky. Které snad jako by roztály předtím, než dopadnou na šeď asfaltu nebo kočičích hlav chodníků. Svět kolem se začíná nořit do neurčité tmavosti, soumrak jako by vysál všechny barvy.
Hypermarkety a obchody se podobají lucernám. A stejně tak jako k lucernám přilétají můry, aby si popálily křídla, tak se k různým obchodním domům stahují lidé, aby udělali velký vánoční nákup, nebo ukořistili poslední drobnosti, které jim ještě chybí. Uvnitř nákupní střediska vypadají jako totální opak vnějšího světa. Všude plno světla. Barevné, křiklavé nápisy útočí na vaše vědomí, často podvědomí a druhotně i na vaši peněženku. Odoláte jednomu lákadlu, dvěma, podlehnete třetímu. Pečlivě se hrabete ve sklenicích s vínem abyste našli nějaké kde není napsáno, že je sířené... a pak po konzultaci s přihlížejícím člověkem, který má danou sekci na starost, zjišťujete, že prý by měla být vína sířená všechna, pokud nejsou, pak prý nejsou vínem. Přesto popadnete to, o kterém si myslíte, že může váš blízký příbuzný ocenit, ještě ulovíte pár housek na večeři... a kohoutí skalpy(což jsou vlastně obarvená peříčka, která se používají při výrobě rybářských mušek.).Prozřetelně se vyhnete nacpanému autobusu a dáte přednost o něco méně nacpané tramvaji.
Ještě přetrpět frontu v papírnictví v PRIORu, kde jste jeli pro pár posledních zdobítek... pak ještě jedna kratší cesta tramvají... a konečně na vás po chvíli rachocení klíčem dýchne atmosféra relativního klidu a bezpečí.
Opatrně složíte ze zad svůj náklad... a můžete si říct: "Dokonáno jest..."
Aspoň letos. Podařilo se vám obstarat všechny dárky, dokonce s malým přestihem. Teď záleží jen na tom, jak moc jste se při kupování trefili.
Čas Vánoc by měl být oním propagovaným "ostrůvkem lidu a míru" v uspěchané realitě dnů. Samotné Vánoce takové být mohou... ale všechno tohle, slovy klasika, "si člověk musí tvrdě odmakat."
Takže vám všem, ať už jste se search and buy mission skončili nebo ještě ne, přeju krásné a hlavně pohodové svátky... A co nejvíc rozzářených očí obdarovaných (protože kvůli tomu se snad dárky dávají, ne? =) ).
Žádné komentáře:
Okomentovat