pátek 30. listopadu 2007

Tyranie alkoholu - co se člověk dozví, když trochu zapátrá

"Zpít se čas od času pod obraz, blábolit nesmysly, "panákovat" až do bezvědomí, pak se probrat, pozvracet toalety, odejít bez zaplacení a následující den protrpět práci v příšerné kocovině patří v Česku téměř k dobrému tónu. Naopak střídat celý večer minerálku s džusem, pak zaplatit útratu, cestou domů neztratit peněženku a druhý den přijít do zaměstnání včas se nenosí. Být opilcem je v tuzemsk u mnohdy společensky přijatelnější než se alkoholu vyhýbat. "Zvlášť na mladého člověka, který sedí skumpány v hospodě, je vyvíjen strašný tlak, aby se opíjel. Už jen tíha těch průpovídek: Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Tělo má jít do hrobu zhuntovaný. Kam bys chodil, doma to znáš... Proti těmhle kydům v tu chvíli neplatí žádné racionální argumenty," postěžoval si před časem v MF Dnes herec Boris Hybner, který se alkoholu vyhýbá už dvacet sedm let. Abstinenti, jichž je u nás méně než alkoholiků a těch, kdo mají s nadměrným pitím velké problémy, to v české společnosti nemají lehké. "Normální" lidé je ve své blízkosti nevidí příliš rádi. Svou přítomností jim připomínají, že se dá i nepít, proto je někdy až agresivně nutí, "ať si dají alespoň střik". Bez popíjení, zapíjení ani připíjení se dnes neobejde skoro žádná oslava, večerní setkání přátel nebo hromadné sledování sportovních přenosů. Důvod? "K tomu, abych se večer dobře pobavila, mi nejsnáze pomůže panák něčeho ostřejšího," přiznala se pro deník Blesk nedávno zpěvačka Dara Rolinsová. Vystihla tak motivaci většiny konzumentů. Alkohol je všudypřítomný. Politické strany v rámci volební kampaně rozlévají místo tradičního volebního guláše becherovku (ČSSD) nebo podávají účastníkům shromáždění zdarma pivo (ČSNS). Nikdo se nepozastavoval nad tím, když ministr obrany (Jaroslav Tvrdík) povyšoval kabinetního kolegu, ministra financí Jiřího Rusnoka do hodnosti majora v záloze a předával mu k tomu armádní hliníkový ešus plný slivovice, protože patří k tradicím "že si hvězdičky musí vypít". Společně se zpravodajem ČTK litujeme české vojáky v K uvajtu a doufáme, že snad budou mít příjemné svátky, přestože "jsou daleko od příbuzných a mohou slavit jen nealkoholickými nápoji". Chápeme, proč se sportovní novináři rozněžňují nad tím, že hokejista Patrik Eliáš se ze Stanleyova poháru mohl zatím napít jen džusu. Soucítíme s borci, když si postěžují, že po výhře si mohli dát na oslavu "jen pár skleniček", protože je čeká další zápas v rámci fotbalové ligy. Té, co se jmenuje po jedné značce piva."

čtvrtek 29. listopadu 2007

Očima studenta

aneb, jak to vypadá na akademické půdě Olomouce :)
ale nejdřív něco pro Sallu - foto nového nájemníka na privátě:
zapózoval i s paničkou

pozvánka na letošní vánoční večírek Katedry anglistiky a amerikanistiky.
Přijdete také? (jen pro informaci - STAG je zkratka pro ZLO!
neboli STudijní AGendu, což je obdoba Brněnského IS MUNI)


Na KAA konečně rozvěsili pořádné plakáty :)
Něco pro fanoušky Jamese Bonda
( vyfoceno pro Blaira a Lorda)
Vybrat si život. Jeden z mých oblíbených filmů :)
Něco pro fanoušky Ewana McGregora, z doby než začal máchat světelným mečem :)

Katedra je napřed. Má i vlastní suicide booth.Ovšem narozdíl od té ve Futuramě ji máme promakanější :) ...
je víceúrovňová a má dokonce dva vchody (tento je zvenku)

A zasloužil se o to zřejmě vědátor a Dr. Zoidberg,
což jsou naši vyučující - toto je foto dveří jejich kabinetu. To se máme :)


středa 28. listopadu 2007

Povzdech z deníčku studenta

Začalo to Překladatelským seminářem. Pana magistra chytla slina, takže jsme nudnou seminární učebnu vyměnili za nejbližší (čti: jeho oblíbenou) hospodu jménem Ponorka. Což nebylo špatné. U půllitru se to překládá. Až na to, že nás nutil vymýšlet slovní hříčky na téma Ponorka (asi oblíbená záležitost. Jeden z lektorů si s tím vyhrál –dle pravidla, že kdo nemá jazyk dokonale zažitý, lépe se mu jeho slova przní- : Norka, Pornorka apod. … ale ani naši nezůstali pozadu: Potvůrka, Pošvédka, Nůrka). U několika piv, jednoho černého a dvou Col jsme dodělali Safrana Foera, nevlastního bratra Boratova (mluví zvláštní angličtinou, nesnáší Židy). Zápočtový překlad je povídka ze dvou pohledů – otce a syna, setkání dvou názorů, dvou odlišných světů, které jsou už natolik vzdálené, že si neporozumí. Od pohledu komediální. Poslední scéna, kdy mluví otec ke svému mrtvému synovi (vlastnoručně vpálená kulka do hlavy): Synu, dovol mi tě obejmout.

V Chajovně kdesi v Brně se domlouvá Silvestr. Sedím v Olomouci a do sítnic se mi vpaluje okno Wordu s rozpracovanou seminárkou. Kamarádka vytvořila projekt do IT - i přes to, že se nabídla, že s Marketingem pomůže, nepřijde mi fér ji tím zaměstnávat, když ještě chystá práci do jiného předmětu. A navíc má maminku v nemocnici.Nic vážného, ale přece.....
Zbytek osazenstva privátu se poté, co mi upřímně sdělil svůj názor na Silvestra (spolubydlící uklízečka zamítla použití své postele a neváhala přihřát polívčičku u dvou nováčků, kteří sice řekli ano, ale s protaženými obličeji…), slezl do jednoho pokoje, prohlížel si katalog Erotic City a komentoval jednotlivé modely, pak se zavřeli do pokoje u nějaké americké komedie. Najednou jsem sama se seminárkou o úskalích levného alkoholu.

To bude ještě veselý večer.

úterý 27. listopadu 2007

Přežili jsme...

něco hrůznějšího než Ardeny. Manga workshop na univerzitní půdě! (organizace: Althalorn, přednášející: Altík, Gohan, Sid, Teela). V následujících dnech se mi snad podaří sepsat něco více. A budou možná i fotky :)

čtvrtek 22. listopadu 2007

Koprcon na sněhu

Předem upozorňuju, že se dá najít spousta zajímavějších, oduševnělejších, zábavnějších reportů či reportů s fotkami. A tohle je spíš dílo středně těžkého grafomana :)

Čtěte dál pouze na vlastní nebezpečí

Pro otrlé ještě jednou a t3nt0kr4t l33t3m: Čt3t3 d4l p0uz3 n4 vl4st1 n3b3zp3c1!!!

Welcome to Koprcon

Takový byl nápis na uvítacím plakátě, se kterým jsem malinko vypomohla Artoo, Innes a Keře. Které ale odvedly většinu podstatné práce... tleskám. Povedl se vám, holky. Pořádně naizolovaný speciální impregnací, takže se nerozmazal a vydržel jak extrémní počasí venku, tak nápor nájezdníků z jihu i ze západu. A ani potulující se dinosauři , o kterých se kdosi zmiňoval, mu viditelně neuškodili.

Konnichiwa, minna-san! Hisashi buri desu ne?
Jak určitá osoba podotkla, vítání je na celém conu nejhezčí. Přivítáte se se známými a máte radost, že je vidíte po dlouhé době a ještě s nimi nejste tak dlouho, aby vám začali lézt na nervy nebo vy jim. Podařilo se mi zažít téměř dickovský pocit, když mě pozdravil neznámý člověk, asi tak o půl hlavy vyšší než já. Jako by se čas zpomalil a skoro jsem viděla, jak můj mozek projíždí databázi obličejů, co si pamatuju a snaží se ho zoufale porovnat s oním člověkem. Nakonec jsem ho zařadila správně. Známý z dob, kdy jsem ještě jezdila na dřevárny.

Transformers

Figurky byly všude. San objevila, že u "čokoládky", kterou každý nafasoval, je schovaný Transformer a tak se šlo k registračce a smlouvalo se s příchozími. Mám ten pocit, že se San podařilo sehnat všechny. Další Transformer byl ten, kterého dostal Trewor k výročí. Ve filmu to skládání a rozkládání tak složitě nevypadalo :). Budji na své přednášce ukázal, jak můžete s Transformerem lehce zničit město.

Přednášky
Když pominu dobré rady ostřílených conařů, že cony nejsou od toho, aby se chodilo na přednášky, tak některým rozhodně stálo za to udělit výjimku. Discordovi Mandaloriani (neplést s midichloriany, prosím.), kterékýkoliv Padméiny kostýmové přednášky. Voden bez komentáře :) Triky slečny ze Spoľočenstva Tolkiena pro lidi a nelidi, co se rádi mlátí dřevem či železem - bohužel v neděli ráno. Sanini Tři mušketýři snad taky neupadnou v zapomnění a budou při nějaké příležitosti vyhrabáni. Zpívající kardinál byl tak strašný, že neměl chybu! Blair a jeho Star Wars music videa - před tím upřímně varuju... čas sice velmi příjemně strávený, ale pokud si nechcete celý zbytek dne pohmkávat a pobrukovat "I am your father... come to me son, Luke Skywalker" na melodii z Fantoma Opery, raději se music videům vyhněte.
Co se týká mých, takzvaných přednášek - měla jsem jsem jen jednu - bohužel z japonské rodinky zvané Mecha se nedopatřením stal Fenomén Macha(což mi z neznámého důvodu asociuje jméno -dam-a... řekli byste, že je to taky fenomén?). Atmosféra byla krásně komorní. Přišla Marticzka(Furien) a kamarád LARPař, čemuž říkám po horečce sobotní noci docela výkon. A tak jsem přednášela.

Workshop
Světe div se, lidi přišli. A nebylo jich tak málo. A při mém nudném výkladu o teorii a anatomii nikdo neusnul! (Sic!) Až potkám nebližší skener, plácnu na blog výtvory šikulků, kteří se na workshop odvážili(což bude asi během příštího týdne. Během bleskového balení sem zapomněla složku s výtvory v Olomouci :( ). San robila fajnu asistentku.

Kreslení
Kreslilo se opravdu všude možně. Hlavně na přednáškách. Byla jsem tak vedle z COPICů, které se mi dostaly do tlapek, že jsem je zapomněla půjčit ostatním. Za to zasloužím jít do pekla, chápu a omlouvám se =). Zatímco já jsem patlala všechno možné a zkoušela COPICy (například na obrázku Krysího smrtě), San stačila udělat dva obrázky k Bezejmennému - tenhle a tenhle.

Mezi tím vším
Táhla jsem se se složkou, kterou mi nadělili Albi a Lord právě pro tyhle příležitosti. Moje sebevědomí pookřálo - sem tam se někdo poptal, jestli mám nějaké nové čmáranice. Ta lepší z kreslířů ovšem zůstávala vzadu a poklady ze své složky vytahovala maximálně neochotně (Saaan, tvoje kresby klidně hrdě ukazuj, jsou výborné :) A nezapomeň na nabídku Annunaki, ano? ;) Hodnotily se trika - kdo v nich vypadá vyzábleji. S Tess jsme se dohodli na přepočítání žeber někde v ústraní. Na což pak došlo, ale trochu jiným způsobem. V malé tělocvičně, která sloužila v sobotu odpoledne doopravdy jako tělo-cvičná, se sešla menší společnost. Albi, Kendra, Xixi a pár dalších se věnovalo mrzačícím míčkům, zatímco několik lidí, včetně mě, Tesstovalo světelné párátka mistrů Ceceho a Jekkyla. Champbacca stál opodál a pečlivě nahrával do paměti :) . Nu což, šermíř ze mne nikdy nebude, ale lekce to byla velmi poučná.Cece s Tess bojoval v duchu letošní linie Koprconu - držel světelný meč jako kord mušketýra. Meče překvapivě vydržely téměř v původním tvaru. Kvalitka.

Porada na schodech
V sobotu někdy v neurčeném mezičase mezi přednáškami Padmé a divadlem jsem narazila na lovce upírů, kterak stojí v šeru na schodech mezi patry a upírá zrak kamsi mimo tuto sféru bytí. Což mi přišlo dost podezřelé - když jsem přišla blíž, ukázalo se, že v ruce drží krabičku pana Ericsona. Hádám, že z ní hodlal vypustit havrana se zprávou pro svou Valkýru. Probrali jsme několik organizačně důležitých témat typu: Wyrrgyho cirkus opět nedojel (není divu, byli by vyhozeni na mráz ostatními pisateli Quest for Sithbull. Minimálně Salla by s nimi udělala krátký proces, kdyby bylo jisté, že si přitom nezničí kozačky) nebo jak se zbavit chodících toustovačů (kteří mohou být vpodstatě neškodní, ale spolu s ne-neodbytnými k-k-ko-ko-komentátory patří k elementům, které by ostatní na přednáškách raději oželeli. Vymysleli jsme nádherný způsob eliminování slečny Šest – ano, ta v červené -, ale nakonec nedošlo k realizaci. Která by asi stejně nepomohla, protože jak zasvěcení ví, existuje mnoho kopií.) a poradu jsme rozpustili.

Čarovné čajování
Čajovna je zajímavé místo. Můžete tam potkat anděly-kravaťáky, ďáblice či jiskry u jednoho stolu (vlkodlačice byla utahaná jak malé štěně, navíc nebylo místečko a nechtěla se vnucovat, tak se radši odplížila do pelechu). Přenést se na Divoký Západ a zkusit své reflexy a přesnost mušky jako hrdina BANG!u. A při tom na vás dohlíží AT-ST a šerif, co vlastní osobní rybníček. Popít vínka se svým oblíbeným spisovatelem(máme rádi Líheň a pana Žambocha :) . Fanklub Míry Žambocha se prý poté přenesl do blízké hospody... čekalo se hodinu na slečnu v červeném, než se převlékne - k tomu ještě jedna perlička, ale to snad bude lepší nakreslit. V neděli klientela trochu prořídla, se San jsme dostaly k čaji od paní asistentky - čajovníka moc dobré sušenky v čokoládě. Děkujeme!

Fanartování
Vaderface – velkolepý plán tvůrčího týmu Salla a Sid selhal ve chvíli, kdy jsme zjistili, že jde o sádrové odlitky a na tom lepidlem nic držet nebude nebo bude jen velmi těžko. Jen tak pro představu - tvůrčí plán zahrnoval blíže neurčené množství podzimního listí(čára přes rozpočet č.2 – napadlo min. 15cm sněhu. I když byl nápad listí vystříhat z barevného papíru) a fotku Davida Macháčka občankové velikosti. Tvůrčí tým ochuzen o jednu osobu usedl k masce a jal se matlat a patlat. Osobně jsem fandila Vaderprasátku(i přes jisté mezery ve zpracování a tomu, že to asi nebyl "duch Koprconu". Ale mělo to nápad.) a „Stůj nebo se netrefím“ Vader-terči. Vyskytly se tam i takové unikáty jako Emo-Vader, jednooký Vader-rozhodčí či Vader-Joker. Mít takového V-J proti sobě Batman, nevím nevím, na koho bych si vsadila. Výsledky hlasování mě dost překvapily.

Velký flám
Nezbytná a nezapomenutelná součást bylo divadlo. Pokud se dají dohromady Budji a Discord vznikne něco neopakovatelnějšího než neopakovatelné =) Dle autorových vlastních slov se zvýšil v rychlosti psaní... nevím, nakolik to pomohlo. Ale ještě si matně vybavuju, jak to probíhalo jednoho léta na Avalu. Affaia tentokrát nevypadala na umření (jen s Tarkish aka Salvou Impusivou seděly na chodbě mezi tělocvičnami a zbytkem budovy, a tvářily se smrtelně vážně, zatímco koukaly do laptopu.)... a většina protagonistů se kdesi schovávala a pilně nacvičovala. Někdy v sobotu k věčeru se mi podařilo při příjezdu zastihnout jednu z Delt, Mighoupta. Vypadal dost zmoženě. Ale svůj part odehrál, smekám :). A kdybych měla klobouk (jakože jeden mám, od Silvestra... ale někde schovaný), tak smeknu komplet před celým obsazením, autory a podpůrným osazenstvem. Pěkné to bylo. Lidi, co házeli pucky na CTF na hlediště, by zasloužili strčit takovou pucku do... (to nechám dle uvážení na vás, milí čtenáři).
A pak byla volná zábava...

Po flámu

V neděli se vstávalo překvapivě dobře… chvíli trvalo, než jsem se z Medůzy proměnila ve slušnou bytost na kterou se dá aspoň chvíli koukat a neproměníte se v kámen hrůzou. Sbalili jsme si svých pět či šest švestek a jelo se... pápá, Kopřivnice... snad za rok nashledanou. Nějak jsem se neshledala s Champbaccou a nerozloučila se - zkráceně řečeno - zdrhla sem. Pak mi bylo řečeno, že neva, že to bere jako odplatu za minulý rok. Hm. A mě že to nenapadlo ;) .

Sumář (bez šumaře)

Letošní Koprcon byl v pořadí třetí, kterého jsem se zúčastnila. Ale asi první, kterého jsem si užila jak se říká: Na plný plyn. Asi že jsem zčásti rezignovala na styl conování "být všude a s každým známým". To pak lítáte od jednoho místa k druhému a jste nejen zmoření tím atletickým výkonem, ale taky pomyšlením, že nestíháte. Tentokrát jsem se víceméně držela San a Tommieho (známého spíš jako Bossí bratr)... a lítala tak decetně.
Zkráceně: (* ^_______^ *)

Pokud sem na někoho a něco zapomněla snad někdy...

Nečekaná třešnička na konec:

Odkaz na report Missions z (Ko)Prconu 2006

pondělí 12. listopadu 2007

Postřehy z japonštiny

slovíčka:
baka - význam - často nepřesně překládán jako "idiot", má mnoho významů, dá se použít i v neformální konverzaci mezi přáteli a to bez valného urážlivého významu. Intenzita inzultace se může pohybovat od "ty trdlo, ty hloupý" přes "blbečku, pitomče" až po onu zmíněnou klinickou diagnózu: "idiot". Pokud je japonec vážně vytočený, většinou zvolí silnější formu - "bakajarou" [bakajaró] ... Jarou (teď si nejsem úplně jistá, tak pokud to najdete někde jinde) by měla být obhroublá forma slova člověk.
- kanji zajímavost - originální význam baka znamená "blázen". Znak pro blázna se skládá ze znaků pro koně a srnku. Pročpak? Protože podle nihonjinců lázen nerozezná srnku od koně.

temari - kanji zajímavost - znak je tvořen znakem pro ruku a papír

- význam - japonci tento znak čtou jako dopis. Pro číňany je toto znak pro toaletní papír.

příště: postřehy z překladatelského semináře. Byl minulý týden a rozebírali jsme Hostující profesory. Teď jen dumám nad tím, jak to dát do psané formy.

neděle 11. listopadu 2007

Tip na čtení


Svatý Martin přijel letos v plné parádě. Nejlepší počasí na to, abyste se zahrabošili v peřinách a pokud vás znudí koukání na padající vločky, vzali do paciček nějaký komiks. Pod dekou má sice název přímo tématicky vhodný (a taky vřele doporučuju... je to jímavé a silné, ale na druhou stranu dost melancholické čtení), ale teď bych vás chtěla upozornit na něco mangovitějšího z žánru komedie.
Tenhle se urodil v dílně Adama Warrena (kterýžto, jak zjistíte po kliknutí na odkaz, má galerii na DeviantArtu, jaj! :) ) . Pokud byste chtěli recenzi profíka, o Emp napsala třeba i taková kapacita jako Pavlovský.
Hrdinka má sice skoro na každé stránce rozervaný kostým, tak aby to zakrylo tak tak jisté partie a ani to občas ne. Nejsem chlap, abych četla komiks kvůli pokoukání na pěkné slečny, takže si pište, že Warrenova Empowered má další pozitiva, kvůli kterým stojí za to si to přečíst. A tím je určitý... lidský rozměr. Celý komiks je vlastně víceméně o něm. Taková (dosaďte si jakoukoliv spoře oděnou hrdinku komiksu) by se asi nesvěřovala, jak ji ten kostým štve a že v něm má velký zadek. A že je strašně deprimující, že si pod něj nemůže vzít ani spodní prádlo. Roztomilé je menší intermezzo hlavních hrdinů komiksu "čím chtěli být jako děti". Hrdinové komiksu jsou taky případ sám o sobě. Superhrdinka se superkomplexy, její přítel - bývalý mafián, slečna ninja/alkoholička Ninjette (má oblíbená ^^) a parta superhrdinů, co jsou parchanti převlečení za parťáky. A zloduši s humánní stránkou, kteří se do současné situace dostali poněkud bizardním způsobem (rada do života pro začínající zloduchy: dávejte si pozor s kým se vyspíte). Emoce, všudypřítomný vtip... mno, a trochu lechtivých témat do toho, ale s mírou. Výsledek: Příjemné čtení pro počasí, jaké je třeba dnes :)

pátek 9. listopadu 2007

Squee!

Díky ustavičnému rejpání jednoho nejmenovaného Wookieeho a "krsnika", lovce upírů-muzikanta (nenechte se splést, je to jedna a tatáž osoba... akorát trpí pokročilou formou schizofrenie ;) ) jsem byla donucena naskenovat moje dílo z letošního února. Ano, jak sami vidíte, jedná se o chibíky. Pro ty, kdo nebyli na Pragoconu, dodávám - chibíky kreslené v čajovně, a pro ty s ještě delším vedením, než mám já sama - jsou to chibíky účastníků (zleva doprava, odshora dolů). Jak vidíte, měli jsme tam pěkně narváno. Gobloch, Lysandra, Champbacca, Mešitka, San, Čmoudík, Chisa, Blizzy, Mirabel-chan a dvě neznámé slečny, známé kohosi z těch výše uvedených. Kreslířka sama se tam nevyvedla, neb nezbylo místo. A to se ještě Althalorn a Teela... a mám pocit, že i Balrog, zdekovali dřív, než mohli býti zvěčněni.
Pokud si někdo nevzpomínáte, o co šlo... tak Bossí a San napsaly
kráásný report. A nepíšu o něm sem jen proto, že mě v něm chválí (^______~ ) ... pochvalu si tehdy na SW workshopu zasloužili úplně všichni.
Opět (v poslední době je používána až moc =.=) ... by se možná hodila poznámka stylu: několik málo měsíců a jak to dokáže zamíchat s osudy lidí... když tak na ten obrázek koukám a porovnám tehdejší situaci s dneškem. A nejen v mém případě. (Dobře, že je tma a ten připitoměle pobaveně-ironický úsměv nikdo nevidí.) Nu což, život je změna. Doufejme, že neutrální, když už ne k lepšímu.

čtvrtek 8. listopadu 2007

Confession of a masochist...

aneb, ladies and gentlemen, začala jsem dělat něco se svým životem. Lépe řečeno... konečně jsem se rozhodla co mít jako bakalářku. Odborný překlad... ekonomická teorie(dvě tlusté knihy na prostudování - bude se mi dobře kurýrovat viróza. Zalezu do postele s knížkou a čajem ^_^). Mám ze sebe radost. Připomeňte mi to, až budu bít hlavou do zdi za nějaký čas...

Krátce II

Jak často se vám stane, že vám v bytě (tj. čokoládovna) začne hořet karma?

úterý 6. listopadu 2007

pondělí 5. listopadu 2007

Avenue Q

Některé ulice mají svůj speciální význam, který se pojí k jejich jménu. Na Ostravsku má zvuk Stodolní. Pokud Jilmovou ulici přeložíte do Angličtiny, zajásají milovníci hororů. A tak dále... Ale slyšel už někdo z vás o Avenue Q? (kromě odkazů tady na videa?)
Avenue Q je muzikál uvázlý někde na půl cesty mezi Sezamovou ulicí/Muppets a Meet the Feebles. Lidé a loutky žijící vedle sebe. Pravda, nežerou se navzájem, ale o životě toho ví dost, jak naznačuje název jedné z písní - You can be as loud as hell if you want (when making love). A vpodstatě by se dalo říct, že všechny z těch písní jsou víceméně ze života - a humorným způsobem popisují lidské patálie. Bohužel vše v angličtině.
Nechybí tu
skandální odhalení :
Everyone is a little bit racist (Star Wars video warning! kouzelné! :) )

zvedání nálady, pokud si myslíte, že váš život už nemůže být horší:
It sucks to be me (originální muzikál)

sentimentální scény mezi přáteli:
If you were gay (Harry Potter/ Pirates of the Carribean)

sprosťárny:
Internet is for porn (Bleach/Disney/World of Warcraft)

škodolibost:
Schadenfreude

love-hate relationships(opravdu ze života...):
The more you ruv someone (Full Metal Alchemist)

a na závěr: smysl života...
"Purpose, that´s a little flame, that lights a fire under your ass..." :)