O víkendu se mi stalo co už dávno ne... koukala jsem v televizi na film, ze své vlastní vůle a ne jakožto pasivní posluchač (který by měl sedět u pc, robotovati na překladech do školy a soustředit se jen a jen na ně.) Asi se na mě blížící se zkouškové začíná podepisovat...
Smlouva s ďáblem - klasická "rádoby romantická a vtipná" komedie o tom, jak hloupý Honza k rozumu a nakonec i k vyhlídce na nějaké to partnerské štěstí přišel. Vpodstatě by si nezasloužila víc pozornosti, nebýt postavy ďábla. Lépe řečeno ďáblice. Když pominu ten fetiš pro červenou (a že to byla pěkná červená :D ) a odmyslím si Elisabeth Hurley(protože ta s tím mým zaujetím nemá pranic společného...) , co mi zbude? Potměšile milý ďábel, ze kterého přímo čiší radost, když může způsobovat nějaké komplikace... a pokud ho požádáte o pomoc, můžete skončit všelijak. Ale nikdy se nepřestane tvářit, jak je hodný... a on vpodstatě dokonce někdy hodný je. Ale jen pokud mu jdete na ruku. K nezaplacení byla scéna, kdy Lucifer naříká nad tím, jak jsou všichni nevděční a že ji ta práce, kterou dělá už spoustu stovek let nebaví... aby se vzápětí ukázalo, že to předstírala, protože něco podobného od ní Elliot(Brendan Fraser) očekával. I když ten popis může vyznívat trochu nemastně neslaně, ďábel byl prostě geniální :) .
A když už jsme se dostali na "Equilibrium" vlnu, ještě malá poznámka. Už si nevybavím, jak se ona nápaditá kniha jmenovala(bohužel ani probrání se 300 názvy ve Vědecké knihovně v Olomouci nějak nepřineslo výsledek), jen vím, že ji napsal český autor, který měl skvělé nápady, co se posmrtného života týká. A zápletky překvapivě taky. Jedna pikantnost - podle autora, když si anděl sundá nebo jen nadzvihne své roucho, kolem se udělá taková zvláštní mlha, ve které není vidět vůbec nic. A když už andílek pociťuje slastné trnutí, tak takové, které se rovnoměrně rozprostře na všechna pírka co jich na křídlech má. Jednu neukojenou nebeskou duši (autor je popisuje jako takové balónky... balónky feminní mají na svém konci jakousi mašličku a maskulinní mají provázky... a můžou se i zašmodrchat do sebe) to poněkud... uvede do hluboké deprese. Bavím se představou, jak by to asi vypadalo, kdyby se podobné podlosti zavedly na Equilibriu... :)
Zamilovaný Shakespeare - americké filmy jsou nepříliš věrné v zobrazování historických skutečností. Proto mě mile překvapilo, že v ZSh měli narážku na Johna Webstera. Tento poznatek není z mé hlavy, ale z hodin paní mgr. Jelínkové (jedna z nejmilejších a nejhodnějších osůbek na katedře) - John Webster proslul svými nechutně morbidními a krvavými renesančními tragédiemi. Tak jestli se někdy budete dívat znovu na Shakespeara in Love, ten malý ušmudlaný klučina, co má rád zapichování a narážení na kůl... ten tam není jen tak.
Jsem možná cynická, ale místy mi to přišlo jako komedie, spíš než-li romantický film. Tak nebo tak - hezké to bylo :) Geoffrey Rush a Judi "M" Dench zářili. Krátce, ale za to intenzivně...
PS:. Některé novely pro dívky by se daly zařadit do škatulky postmodernistická tvorba. Asi záleží na tom, jak moc znáte autora ;)
PPS:. Cinema Bizarre mě utvrdilo v jedné věci. Pánové by se neměli oblékat jako bishouneni z japonského anime pokud nemají sakra mužné rysy. Výsledek je pak spíš rozpačitý - jsou to holčičky s přebytkem testosteronu a nebo androgynní bytosti, které si na lidi jen hrají? I když mám japonskou kulturu a řeč ráda, některé věci by se prostě přejímat neměly...
7 komentářů:
Smlouvu s ďáblem jsem vyloženě protrpěla. Tak mizerně zahraného a klišovitě napsaného ďábla v ženském těle jsem nikdy neviděla a doufám, že už nikdy neuvidím.
Padmé> Taky názor ;) Já se spíš setkávala s postavami ďáblů typu "vypustíme-démony-a-psy-a-uděláme-smrtelníkům-peklo-na-zemi"(i když i ti měli sem tam nějaké výstřelky - jako jeden Lucifer se slabostí pro svou koupací kachničku) než s ďábly "pokušiteli", tak mi to zas tak klišovité nepřišlo. Sice to není nic kalibru Crowleyho z Dobrých znamení, nebo Lua z Constantina... ale v rámci mezí a žánru mi to ten večer přišlo... osvěžující :D ... Ale souhlasím s mizerným herectvím (plus když k tomu přičteš fanservis - Lucifer v plavkách obklopený plameny je nechutnost nejvyššího řádu :D a Frasera si měla v pekle nechat :P) BTW - máš tip na nějakého dobře zahraného a dobře napsaného filmovho/knižního ďábla? Ráda si doplním znalosti :)
Ďábel z Constantina je pro mě top, hned za ním je ďábel z filmu The Prophecy, kterého hrál Viggo Mortensen. Líbila se mi scéna, kde pojídal kytku. :)
No a knižní... Sice v těch knížkách se můžeme jen dohadovat, zda to je ďábel nebo jiné zlo, ale třeba od Twaina Tajemný cizinec, nebo Bulgakov: Mistr a Markétka.
Nejhorší ďábel, i když vypadá dobře, je Byrne v nějaké tom filmu s Arniem, už ani nevím, jak se to jmenovalo.
Vidíš, vidíš... na Mistra a Markétku bych úplně zapomněla *sype si na hlavu popel* Tuhle knížku mám moc ráda(dokonce jsem se pokoušela o ilustrace k ní - když jsem se hlásila na FaVU do Brna), i když má takovou těžkou atmosféru a nedá se pořádně číst naráz. I když, spíš než Wolanda si pamatuju jeho kocouřího pomocníka.
Prophecy? A jí kytku? O.o Nedovedu si sice představit, při jaké příležitosti, ale zní to zajímavě :) *dopíše si to k listu k filmů, na které by se měla podívat, hned vedle Sallou doporučovaných Eastern promises* Hmmm, už druhý film s Mortensenem, který mi někdo doporučuje... :)
BTW - tak mě napadá, že čeští ďáblové (se jim tak asi nani nedá říkat.. :D ) se celosvětovému průměru dost vymykají :D Když už tak mluvíme o filmech a knihách - co české pohádky? *eeevil grin*
Sid: http://www.youtube.com/watch?v=dUTRsJn8cbQ :)
V českých pohádkách je nejlepší Heřmánek. :) Ale třeba Pavel Liška, toho mám pořád zafixovaného jako dementního čerta z nějaký pohádky, ať hraje cokoliv. :)
No a Kája Gott a jeho Lucifer, to byl mega úlet.
Padmé> Yay! XD Nejkouzelnější je na tom ten dovětek po tom, co tu růži sní... Aaaa už konečně vím, kvůli čemu musely zařvat ty můzy z jednoho tvého příspěvku na Equilibriu a Gabriel tak zuřil ;). Akorát to asi stejně nepomohlo - k trilogii přibyly další dva díly O.o *zjistila při shánění jedničky*
Vida, Heřmánkovi jsem nemohla přijít na jméno, ale teď už to vím :D Jup, ten byl skvělý :) Vetchý mi jako čert moc neseděl. Liška? Mě se zdá, že hraje pořád stejným stylem... nebo spíš - nehraje, ale že takový je *drbe se na hlavě*.
Ještě mě tak napadá - takové krásně pohádkové jsou Hrátky s čertem (ta ladovská stylizace je prima :D)... když pominu ty "úplně obyčejné čerty", tak třeba Pešek byl takový krásně klišovitý despota Pekla :D. I když z Hrátek mám asi nejradši toho andělského kudrnáče a jeho "startování" než vzlítne :)
Zajímalo by mě, jestlipak v pekle smažili toho režiséra, který natočil Nezbednou pohádku :) (jak čerty navlíkne princezna-aktivistka do námořnických oblečků O.o )
Sid: Druhý díl ještě ujde, sice celá ta trilogie je jedna velká béčkárna, ale má to dost zvláštní atmosféru, odvážné myšlenky a pár skvostných momentů. (třeba když se hlavní hrdinka druhého dílu vyspí s velice sympatickým mladíkem a ten jí pak oznámí, nebo spíš předvede, že je anděl :)) Třetí díl už nestojí za nic a na čtyřku už jsem raději nekoukala. :)
Ale dokud tam hraje Walken, tak se na to dá dívat. :)
Okomentovat