motto: „Za chvíli jsem zpátky.“
Letos pro mě měl trochu jiný nádech – zvlášť proto, že jsem na papírek/vstupenku vyfasovala Asajj (Asá:ž? O RLY?). To znamená, že došlo i na to, že jsem měla nějaké organizátorské povinnosti. Abych pravdu řekla, bylo to tak napůl. Měla jsem hlídat anime místnost. Ale to byl tak trošku háček – promítající byli zvyklí na to, že jsou v oné místnosti pořád, tak jsem si připadala trochu zbytečně. Ale byli zlatí. Aspoň jsem hlídala chvíli místnost, když si šli vyzkoušet malování perníčků (jejich mrkající Vader nakonec perníkovou soutěž vyhrál. Gratulace!). A dařilo se mi kdykoliv, kdy jsem vyšla z anime místnosti a někam se usadila, narazit tak do 5 minut na Krysu. Proto jsem taky většinou byla rozlítaná a neschopná delší dobu setrvat v nějaké společnosti. Mrzí mě, že jsem nebyla schopná dodržet to, že jsme si se San a Kiranou řekly, že doženeme, co jsme zameškaly na Akiconu. Nepodařilo se, bohužel...
Drobty povšechně
- Skoro to vypadalo, že letos nedojedu. Měla jsem úmysly jít pomáhat už ve čtvrtek (to bylo ale Příborsko-Novojičínské skvadře zavoláno, že není potřeba), ale nakonec jsem dorazila v pátek a ještě později.
- Karban! Letos v kavárně vládl karban! Na poker se hezky dívá :) Místo CTF jsme tam v sobotu pekli jsme pizzu. Kdo vyhrál netuším, protože jsem byla odvolána s tím, že mám hlídat GameRoom. Kdo je tedy ten šťastný s nejvíce splněnými objednávkami?
- Když už jsem tam hlídala, nedalo mi to, abych nevyzkoušela Nintendo Wii. Je to super! S Lewin jsme si namohli při hraní tenisu pravou ruku, zjistila jsem, že bowling mi jde stejně mizerně jako v reálu a o jeden nebo dva údery navíc a přeboxovala bych Drussuse. No kdy se vám to jindy podaří zažít? *eeevil grin* Ovšem některé zmiňované aktivity jsou lepší naživo.
- Obědvali jsme s Chuckem Norrisem.
- Vodenovo SW vs. She jsem prošvihla a letos mě to ani nemrzelo. Nejsem si jistá, ale bylo to kvůli dvěma debatám. Jedna se odehrála v tělocvičně, další u Game Roomu – ta první byla vysvětlovací, ta druhá zábavná: „Co bysis vybral/a A nebo B?“.
- Měla jsem dvě přednášky. Na obě přišli lidi... na přednášku o upírech to vypadalo, že je plno(klidně být mohlo, i když u takové malé místnosti...). Zatím mě ještě nikdo nenapadl a nepokousal (a to se mi podařilo seznámit se na Kopru s nenápadnou, ale zato schopnou adminkou webu Děti noci), tak to můžu brát jako dobré znamení.
- Z přednášek ostatních jsem neviděla kompletní asi žádnou. Ale zašla jsem na Kostýmy a podívat se na reality show... ze které jsem viděla jen členy CSWU vyrovnané do řady. Hm. Vypadalo to docela pěkně.
- Myslela jsem, že chlupaté koberce obvykle nejsou náchylné k přitahování stalkerů. Světe div se, ono jo.
- Prý se debatovalo o rozmnožování trpaslíků. Na čem jsme se shodli už si nepamatuju. Na RPG se taky mluvilo tak trochu o rozmnožování. Draci a dhampíři, těhotenství a vlkodlačice... obvyklá sorta.
- Letos jsem poprvé na Koprconu netancovala. Nejdřív jsme dávali dohromady právě „RPG team“ (něco jako Avengers) a po tom mě chuť přešla - s Innes a Champbaccou jsem se vydala vyčistit si plíce od vydýchaného vzduchu a z átria zahlédla výjev, který by mohl směle konkurovat Danteho peklu. A z Pekla já mám respekt.
- Několikrát jsem byla svědkem tzv. přemístění. Jinak si nedovedu představit, že bych mohla vidět některé lidi jít tolikrát dolů a nikdy nahoru. U ing. Boha je to pochopitelné, ale Lord by se svými andělskými schopnostmi neměl tolik machrovat.
- Vítr byl letos hrozný.
- Je prima vidět se sejít dva lidi, kteří mají takové vlohy pro vytváření vnitřních světů a vyprávění příběhů. Imagination at work... to se pak dá klidně sedět na chodbě i do páté hodiny ranní.
- Saw a Drunken mastah... drunken Jedi Mastah. Nevěřila bych, že něco tak malého mohlo být tak opilé.
- Ironie: Vyhánět jakožto org někomu ze spacáku po galavečeru opilce, který má tělesnou hmotnost větší než vy a s logikou sobě vlastní vám tvrdí „Musím jít spát... Star Wars!“ a v mozku mu očividně dodělává poslední neuron, který se zoufale snaží udržet aspoň ty základní tělesné funkce. A potom, co ho vyženete si uvědomíte, že o dva spacáky spal člověk, který by ho vzal za límec a jednoduše by ho k jeho vlastnímu spacáku odnesl.
- Champbacca se evidentně před odjezdem do Prahy nudil – pomáhal v neděli uklízet. Když už to nikdo nezmíní tak aspoň já - děkujeme.
Celkově vzato mám z Koprconu dobrý pocit – drobné obměnění kolektivu nebylo na škodu. U conů je zajímavé pozorovat, jak se jednotliví lidé mění. I když někteří zůstávají pořád stejní (Tess například. A je to dobře.), tak někdy jsou ty změny vyloženě skokové. Byla jsem skoro překvapená, jak se mi třeba s Mighouptem dobře povídalo.
A na závěr – drobný bonbónek: Kdo asi zařídil tuhle reklamu? Ilustrační foto k ní je zjevným důkazem, proč mezi stormtroopery není žádná žena.
Žádné komentáře:
Okomentovat