upozornění: obvyklá hladina jedovatostí a ironie obsažena...
Akce, které jsem se původně neměla ambice se zúčastnit – vypadalo to, že půjde jen o čistě „chlapskou“ záležitost a tam bych přeci jen trochu vyčnívala. Takže jsem svůj pobyt v Ostravě chtěla zúžit na vyplenění OP Prostějov, nějaký čas se svou drahou polovičkou(protože toho není nikdy dost...) a poklidný odjezd domů. První dva body se mi úspěšně podařilo splnit, ale se třetím byla trochu potíž.
Nájezd bandy komiksáků byl naplánován na druhou hodinu odpolední. Takže jsme tam s Tobim dojeli a potkali se s BeeSeem (který se rozhodl pro aklimatizaci v Ostravském prostředí už dva, tři dny předtím) a pak čekali. Komiksáci měli dojet právě ve dvě, vlakem Praha – Warszawa wschodnia. Podle toho, že vlak pokojně odjel a oni nikde, se usoudilo, že za
A) budou za chvíli volat z Bohumína, že zastávku pro silnou alkoholovou hladinku zastávku přehlídli, nebo za B) na vlak ani nenasedli.
Někdy po 40 minutách postávání BC ztratil nervy a zavolal jim. Ukázalo se, že se rozhodli jet pozdějším vlakem, bez dalšího upozornění čekajících, tzn. nás tří.
-=v tomto místě mi o nějakých 8 minut ujel vlak do zpátky domů, takže jsem se rozhodla posečkat o něco déle – než mi pojede autobus=-
Kapis jakožto zdejší domorodec převzal vedení a vedl skupinku k Ostravské Radnici. Abych se přiznala - pokud jsem ji někdy viděla zblízka, tak už to bylo tak strašně dávno, že se nepamatuju. Tady měli páni komiksáci natočit jakési poučné dokumentární video (více nepovím :) )... A rozhodli se ho natočit nahoře na věži (do které se můžete pohodlně dostat dvěma výtahy) . Takže jsem vystoupali v kabině jednou, zaplatili vstupné a vystoupali až úplně nahoru... a pak zjistili, že jim chybí jeden ze tří hlavních protagonistů filmu. Takže jsme mu zamávali z vrchu. Pak nás Kapis provedl a ukázal z oné výšky kde co je. Konečně vím, kde je slezskoostravský hrad. Hrady bývají obvykle na kopci... ale ten ostravský, že 13. století se vlivem poddolování města propadnul o cca. 40 metrů dolů. Musím se pochválit, zbytek jsem pak vyjmenovala zpaměti. Ještě jsme byli svědky, jak nějací pitomí teenageři ohrožovali kolemjdoucí dole tím, že hodili dolů sněhovou kouli... padala ohavně nekonečnou dobu... a naštěstí nedošlo k zásahu nikoho dole. Ale zasloužili by za to pověsit za uši z věže...
V mezipatře, kde byla pokladna a prodej suvenýrů, pak pánové objevili pamětní mince. Vidět transformaci dospělých mužů v malé kluky je moment k nezaplacení... Když uspokojili své sběratelské choutky, šlo se zpátky dolů za BeeSeem. Pak nastala dlouhá chvíle vyjednávání, co že se tedy bude točit a jak se to bude točit, načež mi vrchní kameraman (tj. André) vrazil kameru do ruky s tím, že to mám natočit a že zbytek už jde do hospody.
Nakonec celý natáčecí štáb situaci zvládnul.
-=v tomto momentě jsem měla cca. 5 minut na to, abych se dostala od ostravské radnice k autobusovému nádraží... takže opět nic=-
Do hospody U Pecivála vážně dorazil. Tady už to nabralo klasický charakter slezu. Po nějaké době dorazil i Mankin a následovali i další - obchodovalo se i s komiksy, podepisovaly se "Bubláčky". A když se sešel dostatečný počet lidí, začalo se metrovat. Zajímavá je v tomto případě měrná jednotka - znáte výraz "metr piv"? Uvažuju, zda se to dá považovat za jednotku osmičkové či desítkové soustavy. To si takhle necháte načepovat "metr piv", přičemž vám jich na stůl přinesou deset, ale na účtence se vám ocitne pouze osm čárek. Neradno komentovat, že si číšnice musela k našemu stolu donést namísto obvyklého úzkého lístku něco o rozměru A5. Ale úkol ten lístek zaplnit čárkami jsem nechala na pánech. V 18:20 mi jel autobus domů (a doma čekal na vyvenčení pes)... takže jsem ještě drobet podebatovala s Wolffcem. Vypadalo to, že byl mile překvapen že existují "příznivci komiksu ženského pohlaví"...
No, a pak se rozloučila a už mě čekala jen cesta domů.
Třešnička na závěr: Zhodnocení slézu slovy Mankina :)
Miesto konania: Ostrava, restaurace U peciválůČas započatia akcie: 31.1.2009 cca od 16 hodiny,
Čas ukončenie akcie: individuálne, mnohí nedokážu bližšie určiť.
Počet účastníkov: 11+1: Andre, AZTeck, BeeSee, Dark Scavenger, DEmnoG, Kapis, Mankin, Markyz de Sade, Slaine, Toebiash, Wolffce, + Sid ako pokus o intelektuálneho zástupcu opačného pohlavia (andre sa nepočíta)
Počet preživších: podľa posledných informácii Policie ČR viac-menej všetci
Stran etymologie
Hned při příjezdu se ukázalo, že Markýz neztratil svůj "ostrovtip" a že některé návyky z Comics Salónu mu zůstaly. Další oběť byla nepřítomna, tudíž stran jeho BMI a „ztepilé postavy”, nepadlo ani slovo... ale hned při příjezdu mě pozdravil bodrým „Nazdar, chlape”, takže ano... nezměnil se odposledka ani trochu. Ale pokud se stran jeho komunikačních schopností týká - snažila jsem se zpracovat styl jeho vyjadřování, ale pak jsem to nechala plavat (mám pocit, že jsem v hospodě byla z komunikačního šumu schopná odfiltrovat něco, co se tvářilo jako kompliment... ale můžu se mýlit. Whatever.).
Význam onoho pozdravu mi dneska osvětlil Miharu na názorné ukázce. U nich v práci sem tam také označují jednu slečnu podobně. A označení "chlap" se netýká jejího vzhledu. Je to drobná, pohledná blondýnka, každým coulem osůbka dívčí. Označení se totiž týká jejích komunikačních schopností. Alespoň u pánů převládá názor, že pokud se baví smíšený kolektiv, je to poněkud svízelnější, než kdyby byli debatéři jen jednoho pohlaví. A pokud se ta jejich "skupinka" bavila s výše zmíněnou osobou, konverzace tolik nevázla jako s jinými slečnami. Hm. Tak že by přeci jen kompliment?
Žádné komentáře:
Okomentovat