Počasí se nakonec umoudřilo a akce kulový blesk vyšla. Počet našich řad se nakonec rozrostl na 3+1. Albi, Salla, Sid (v abecedním pořadí. Sala s dvěma páry bruslí, mě se podařilo vyhrabat a dotáhnout na chrbátě ty své) a jakožto všemožně (hlavně však psychická) působící podpora i Tobi.
Počasí stálo při nás, takže si momentálně mohu odškrtnout jednu položku z "Věcí, které bych ráda udělala dokud budu moct*", a to zabruslit si v Brně. Dva roky dozadu jsem se tahala s bruslemi do Brna, abych zjistila, že tam byla drsná obleva a led byste našli maximálně v mrazáku na VŠ kolejích. Tentokrát se zadařilo.
I přes nástrahy Brněnské dopravy - kdy je autobus a jeho zastávka v určitém okamžiku a nejbližším sféře prostoru jinde, než by vám bylo milé. Zato jsme ale s linkou číslo 25 prozkoumali zákoutí, kde bych se jinak asi nepodívala. Zjistila jsem, že pokud se chcete dostat na Konečného náměstí od fakultky, je to vážně ta nejrychlejší cesta. Bite meh, ale je to tak.
Samotné bruslení dopadlo docela dobře...
Bruslení je něco jako plavání, jízda na kole, nebo hraní Tekkenu. Můžete přestat, ale jakmile s tím znovu začnete, vybaví se vám zbytek velice rychle. Sice jsem se cítila drobet opuštěně (holt nejsem zvyklá na tempo Sally a Albi - ty jsou víc sehrané), ale co už. Nohy přestaly bolet až ke konci. Nějakých blíže neurčených pár minut předtím, než si Salla po statečném boji se zemskou přitažlivostí ozkoušela tvrdost ledu a rozhodla se, že bruslení bylo pro ten den dost.
Pak ještě jedna jukací návštěva(viz.*) a návrat do modré... čajovny, kdy Tobi vymyslel celou tu teorii o kebabu, kebabě a kebabátkách. Pak, když byla chuť kandovaného zázvoru spláchnuta dostatkem čaje, se společnost rozpadla. A ne, bohužel jsem nepřispěla k Dokonalé romanci... holt samostatně se tvoří těžko. Krayt Dragon bude muset počkat na jinou příležitost...
* - tento výlet do Brna byl úspěšný i pro odškrtnutí položky "Sáhnout si na králíčka Felixe...". Díky, Sallo ;)
Počasí stálo při nás, takže si momentálně mohu odškrtnout jednu položku z "Věcí, které bych ráda udělala dokud budu moct*", a to zabruslit si v Brně. Dva roky dozadu jsem se tahala s bruslemi do Brna, abych zjistila, že tam byla drsná obleva a led byste našli maximálně v mrazáku na VŠ kolejích. Tentokrát se zadařilo.
I přes nástrahy Brněnské dopravy - kdy je autobus a jeho zastávka v určitém okamžiku a nejbližším sféře prostoru jinde, než by vám bylo milé. Zato jsme ale s linkou číslo 25 prozkoumali zákoutí, kde bych se jinak asi nepodívala. Zjistila jsem, že pokud se chcete dostat na Konečného náměstí od fakultky, je to vážně ta nejrychlejší cesta. Bite meh, ale je to tak.
Samotné bruslení dopadlo docela dobře...
(obrázky jsou pouze ilustrační, k žádným větším nehodám nedošlo. Fakt :) )
Bruslení je něco jako plavání, jízda na kole, nebo hraní Tekkenu. Můžete přestat, ale jakmile s tím znovu začnete, vybaví se vám zbytek velice rychle. Sice jsem se cítila drobet opuštěně (holt nejsem zvyklá na tempo Sally a Albi - ty jsou víc sehrané), ale co už. Nohy přestaly bolet až ke konci. Nějakých blíže neurčených pár minut předtím, než si Salla po statečném boji se zemskou přitažlivostí ozkoušela tvrdost ledu a rozhodla se, že bruslení bylo pro ten den dost.
Pak ještě jedna jukací návštěva(viz.*) a návrat do modré... čajovny, kdy Tobi vymyslel celou tu teorii o kebabu, kebabě a kebabátkách. Pak, když byla chuť kandovaného zázvoru spláchnuta dostatkem čaje, se společnost rozpadla. A ne, bohužel jsem nepřispěla k Dokonalé romanci... holt samostatně se tvoří těžko. Krayt Dragon bude muset počkat na jinou příležitost...
* - tento výlet do Brna byl úspěšný i pro odškrtnutí položky "Sáhnout si na králíčka Felixe...". Díky, Sallo ;)
2 komentáře:
Tak to je ale pech, za tu povidku by byl nejmin Pulitzer :D
Salla> Jeste muze byt! ;)
Okomentovat