Krátce je pasováno na "rubriku." Proč přidávat článek jednou za měsíc? A moc se snažit, aby to bylo dle mého nejlepšího vědomí a svědomí kvalitní? Rozhodla jsem se vykašlat se částečně na své tvořitelské svědomí. (Koho má pořád bavit být "až pracně poctivý a důkladný"…) Takže takto. Milovníci dekadence jásejte.
Poslední výkřiky do tmy:
Klíčová slova: Megatokyo, komiks, malí hodní chlapečkové, co se nedožijí konce knihy, Superman pro zítřek(a jiní hrdinové)
Podařilo se mi obstarat Megatokyo. Což je opravdu kvalitní komiks o dvou beznadějných… klucích (utratit poslední peníze na letenku za hry na PS 2… není to klukovina? Hm, slabé slovo), kteří uváznou díky výše zmiňovanému problému v Japonsku a řeší to poněkud svérázným způsobem. Taky byste rádi poznali pána, který hledá inspiraci pro řešení životních krizí v shoujo manze? Jedna z velmi úspěšných "manga" které vlastně ani tak japonské nejsou. A to jednoduše proto, že je nekreslí Japonec. Narozdíl od Adama Warrena, (říká někomu něco série Dirty Pair, prosím?), který převzal dobře rozběhnutou japonskou sérii, tenhle komiks začal jako zábava dvou pánů, kteří umí malinko kreslit… dobře - křivdím jim - někdo z nich umí kreslit velmi dobře - a sdílejí lásku k tématu otaku a japonských konzolových her a počítačových her obecně . A s postupem času se dokonce našel někdo, kdo jim ten komiks vydal a pak jim začal dokonce i slušně vydělávat. Taky si myslíte, že Solid Snake vypadá jako MacGyver? :) Bezvadná relaxace, pokud potřebujete nachvíli vypnout. Do půl dvanácté v noci překládáte, pak si hodinku čtete…
Člověk by se při čtení až sám nachnul a začal kreslit. Něco. Kdyby… a je zde dlouhý řetězec kdyby. Není scénář, nejsou nápady (Kdyby byl nápad, tak klidně i třístránkový Let me present zvládnu nakreslit… ale pokud není nápad, je to o ničem). Není web, kam by se to vše dalo házet dokupy, kdyby bylo. I pokusy o čmáranice pro DeviantArt Free Sketches Chain nedopadají momentálně příliš lichotivě (sorry, San a ostatní). Navíc je velmi příhodné nadchnout se pro kreslení komiksu, když na vás čeká ještě pětapadesát řádků překladu do pátku a na krku máte ještě čtvrteční zápočet z Účetnictví a překlad a slovíčka z Business English… prostě program nacpaný až k prasknutí. Ale fantazíruje se hezky. Po zápočtech a zkouškách se uvidí... Ono možná se uvidí už tento víkend. Jen se holt donutit.
K překladu… je někomu povědomá povídka Story of the good little boy who did not prosper? Tuhle kratičkou povídku spáchal Mark Twain. Spáchal je na místě. Překládat to je učiněná řehole. Ovšem nabízí se otázka - kdy překládání řehole není?
Je to o chlapci, který chtěl být jednou v knize z nedělní školy. A ten, protože se naivně snažil chovat according to the books dostával od života štulce. Ne nezasloužené. Jak píše Twain, být hodný není dobré pro zdraví. Hodní chlapečci vždycky v poslední kapitole knihy umřeli. Aby mohli být oplakáváni a studenti si lámali hlavu nad tím, jak hezky česky opsat "everybody was crying in handkerchiefs that had as much as a yard and a half of stuff in them". (cloth yard je délková míra, prosím)
Jak se tak člověk zabývá příbehem chlapce, který byl "postižen přílišnou četbou knih" a tudíž naivním přístupem k životu… a říká si, že lidi vlastně podvědomě moc rádi hrdiny, kteří umřou, aby mohli být oplakáváni. Že by byli rádi oplakáváni sami nebo je prostě jen fascinuje… smrt?
A taky si říká - že ve spoustě knih a filmů vlastně lidem sprostě lžou.
Jak se všichni kolem a dokola snaží v poslední době zabývat vážnými tématy, takže i komiks se v mnoha případech stává depresivní a hutnou četbou a nemá vůbec nic společného s "obrázkovými knížkami pro děti". Takového Supermana pro zítřek by si drobotina asi příliš neužila… konec to má poněkud nepochopitelný, ovšem snad se to čtenářům objasní v druhém díle. Snad tahle duologie nebude trpět podobným syndromem jako Ticho - překombinovaností. Dle mého skromného mínení… Superkladný superhrdina Superman toho má docela dost společného s Twainovým Jakubem Blivensem, hodným hochem. Ale o tom zas někdy příště…
Žádné komentáře:
Okomentovat