Nová etapa kočičím drápkem :)

Vždycky jsem si tak nějak představovala, že skončím jako ty staré dámy v malém bytě se spoustou koček... a svým způsobem (lehce ironickým) se to začíná vyplňovat... a vzhledem k tomu, že si moje drahá polovička nechává na těch internetech přezdívat Kocour, tak doufám, že budu catlady co nejdéle.

Dneska nám ovšem přibyly do domácnosti dvě šelmy kočkovité... neplánovaně, protože jsme původně vyrazili na umisťovací výstavu jen pro jednu. Tihle dva pánové se nám sice líbili od prvního pohledu (ironií je, že shodou okolností se líbil jeden mně a druhý zas Kocourovi), ale váhali jsme... přeci jen... dvě kočky, že? Ale nakonec jsme se po inspekci celé výstavy rozhodli, že škrábadlo pro ně máme velké tak akorát (a kluci ho zatím s gustem velmi okatě ignorují).

Své prvotní hodiny pobytu v novém domově strávili pod postelí... a ani teď se jim z prostoru postele (tentokrát se upelešili na ní) odtamtud nechce. Velmi zákeřně (a opatrně) jsme jim odstranili „skrýš“, která vznikla tím, že si zalezli pod jeden z polštářů (jo, polštáře z líné pěny, to je blaho!), tak teď doufáme, že se kluci drobátko osmělí dřív, než půjdeme spát...

O vývoji situace budeme nadále informovat...

P.S.: Po celých šestadvaceti letech jsem najednou poprvé v domácnosti, kde mají chlapci přesilu. No teda...