"Zpít se čas od času pod obraz, blábolit nesmysly, "panákovat" až do bezvědomí, pak se probrat, pozvracet toalety, odejít bez zaplacení a následující den protrpět práci v příšerné kocovině patří v Česku téměř k dobrému tónu. Naopak střídat celý večer minerálku s džusem, pak zaplatit útratu, cestou domů neztratit peněženku a druhý den přijít do zaměstnání včas se nenosí. Být opilcem je v tuzemsk u mnohdy společensky přijatelnější než se alkoholu vyhýbat. "Zvlášť na mladého člověka, který sedí skumpány v hospodě, je vyvíjen strašný tlak, aby se opíjel. Už jen tíha těch průpovídek: Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Tělo má jít do hrobu zhuntovaný. Kam bys chodil, doma to znáš... Proti těmhle kydům v tu chvíli neplatí žádné racionální argumenty," postěžoval si před časem v MF Dnes herec Boris Hybner, který se alkoholu vyhýbá už dvacet sedm let. Abstinenti, jichž je u nás méně než alkoholiků a těch, kdo mají s nadměrným pitím velké problémy, to v české společnosti nemají lehké. "Normální" lidé je ve své blízkosti nevidí příliš rádi. Svou přítomností jim připomínají, že se dá i nepít, proto je někdy až agresivně nutí, "ať si dají alespoň střik". Bez popíjení, zapíjení ani připíjení se dnes neobejde skoro žádná oslava, večerní setkání přátel nebo hromadné sledování sportovních přenosů. Důvod? "K tomu, abych se večer dobře pobavila, mi nejsnáze pomůže panák něčeho ostřejšího," přiznala se pro deník Blesk nedávno zpěvačka Dara Rolinsová. Vystihla tak motivaci většiny konzumentů. Alkohol je všudypřítomný. Politické strany v rámci volební kampaně rozlévají místo tradičního volebního guláše becherovku (ČSSD) nebo podávají účastníkům shromáždění zdarma pivo (ČSNS). Nikdo se nepozastavoval nad tím, když ministr obrany (Jaroslav Tvrdík) povyšoval kabinetního kolegu, ministra financí Jiřího Rusnoka do hodnosti majora v záloze a předával mu k tomu armádní hliníkový ešus plný slivovice, protože patří k tradicím "že si hvězdičky musí vypít". Společně se zpravodajem ČTK litujeme české vojáky v K uvajtu a doufáme, že snad budou mít příjemné svátky, přestože "jsou daleko od příbuzných a mohou slavit jen nealkoholickými nápoji". Chápeme, proč se sportovní novináři rozněžňují nad tím, že hokejista Patrik Eliáš se ze Stanleyova poháru mohl zatím napít jen džusu. Soucítíme s borci, když si postěžují, že po výhře si mohli dát na oslavu "jen pár skleniček", protože je čeká další zápas v rámci fotbalové ligy. Té, co se jmenuje po jedné značce piva."
1 komentář:
"Po Portugalcích a Irech jsou Češi (v přepočtu na hlavu) třetími největšími konzumenty alkoholických nápojů na světě."
Tohle mě děsí. Portugalci? Portugalci!? Jediné mnou akceptovatelné vysvětlení je, že maj nějak míň hlav nebo co...
Okomentovat