Byl... a už je za námi. Pár momentek a postřehů z posledního víkendu... byl náročný, ale báječný.
Den první
Jako VIP, který bydlí několik málo kilometrů od Kopřivnice jsem nemusela absolvovat cestu vlakem, přidala jsem se až dvě zastávky předtím, než všichni vysedali. Už u dveří stáli Blair s Treibem, Cecem, Phantomem. Ve vagónu plno, společnost hned u dveří... rozhodla jsem se, že nemá smysl se rvát doprostřed vlaku, když se se všemi uvidím u registrace. V té době stále ještě přesvědčená, že budu sedět za registračkou. (Zajímavé, že když se posílá důležitá sms, občas se stane, že se jen tak ztratí.)
Dam, který za registračkou už seděl, mě vyvedl z omylu a tak jsem najednou od 14 hodin do čtyř odpoledne měla volno. Spolu s ostatními odbavenými VIP jsme se ubytovali v tělocvičně, následoval menší trénink s Tess a dvěma balónky na šňůrách... efektní, smrtelně nebezpečné pro přihlížející.
A zjistila jsem, že jsem zapomněla dárek pro hlavu Imperial Intelligence, která měla mít za pár dní narozeniny. Takže jsem se rozumně pokusila využít čas, bafla Sallu, která neměla co na práci, a jeli jsme k nám domů. Pro "dítě" (kódové označení pro dárek, kterým byl plyšový Jack-Jack) a sehnat Salle nějakou pěknou PET láhev s vodou, jako náhradu za tu, kterou někde zapomněla cestou do Kopřivnice.
pozn. příště si raději vzít špunty do uší. Lady totiž neměla, co jiného na práci, než při chůzi na autobusové nádraží demotivovat zbytek týmu řečmi typu: "To nestihneme, vzdej to... půjdeme raději zpátky, ne?" Cvičení mentální odolnosti to bylo dobré.
Dojeli jsme vlakem zpět, Salla byla ještě ze ztráty tašky tak rozhozená, že se jí podařilo někam založit i placku s ID lístečkem. Po Blairově přednášce o komiksovém světě (škoda, že byla důležitější mise - něco málo videa, co jsem viděla před přednáškou vypadalo dobře)...
Přišla premiéra. Tedy moje. Přednáška na které selhalo, co mohlo - od kompatibility promítačky s notebookem po Powerpoint... ale lidé kupodivu zůstali a někteří i po celou dobu přednášky. Poté měl mít Lord přednášku o Tekkenu (prezentace vypadala nádherně, kdo tam nebyl, styďte se...). Bylo vidět, že fenomén "Tekken" nebyl mezi fany rozšířen a znám. Přednášejících totiž bylo víc než posluchačů. A tak se přednáška zvrhla v předvádění kata přítomnými karatisty, prvky z capoeiry capoeristas (ano, s Tekkenem to vypadá čím dál tím lépe...), abychom se přesunuli do tělocvičny, kde byly Lordovi slavnostně předány dárky (až na Sallin ztracený...) a pak v malé tělocvičně pokračovali v umenšeném počtu v tréninku. Albi přidala dokonce pár prvků ze scénického tance.
Posléze se ti filmověji založení šli vyspat do sálu, kde se promítalo Lucasovo THX 1138, zbytek se rozdělil do přednáškových místností. A na chodbě probíhala Imperial becher party. Povídalo se, pil se Beton (podle účinků na některých zúčastněných byl zřejmě namíchaný jako Železobeton) a v dobré, lehce obetonované náladě (od slova ovíněný) se šlo sabotovat Vodenovo versus. V přední řadě se koštovala lízátka namočená v karlovarském elixíru. Star Wars i přes snahu všech svých fanoušků nad Limonádovým Joem prostě nemohli vyhrát. Co by asi Joe říkal na Sithbull?
Den druhý
Ráno a vstávání bylo poněkud mlhavé. Lord měl přednášku o fungování Impéria poměrně zajímavou. Luke měl samozřejmě vždy, po každé informaci, nějakou trefnou a plynně položenou otázku. Ani Discord mu nemohl konkurovat.
Odjela jsem domů odložit notebook a vrátila se tak akorát, abych stihla oběd s Albi a Lordem. Salla nebyla k nalezení a Blair odmítl s tím, že ještě musí promítat... ale u Asiatů nebylo o známé tváře nouze. Budji, Voden, Discord, Zira, Lewin, Innes...
Pak se šlo na CTF... díky skvělé organizaci při stavbě týmů se původní složení týmu rozpadlo a nakonec to dopadlo tak, že jsem skončila s vlastním týmem. Vidina toho, že si zahraju společně se Blairem, Sallou a Lordem (který se tentokrát nezúčastnil, ale fungoval jako logistická základna) se zase neuskutečnila. Fňuk. Sid´s boys se podařilo probít až do finále, ale na Dama a jeho tým to nakonec nestačilo. Skončili jsme druzí (Good work, boys!). (Salle jsem bundu vrátila, o krádež tu vůbec nešlo.)
Pak jsme se flákali až do večera. Čajovna s Albi, Sallou, Innes a lidmi, kteří přicházeli a odcházeli, byla příjemná, pátrání po Champbaccovi úspěšné. S Tess, San a Bossi jsme se bavili nad vymýšlením nových významů znaků japonské katakany (zrcadlově obrácená matrixovská kód, který japonci mimo jiné používat k psaní... jinak převrácená sklenice, smajlíky, lokty, okýnko)... čerpali jsme síly na večer. Ještě organizační schůzka SFK Radegast a vše se schylovalo k vrcholu celého conu.
Galavečer se povedl, za ty tři ročníky, kdy jsem na Koprconu byla, snad nejlépe. Music videa Korto Vos home video production pro mě nebyly žádnou novinkou, ale na plátně získaly při promítání nový rozměr. Hezky, Blaire :).
Předávání proběhlo víceméně hladce - Tess hurá!!, pánové od RPG by se měli naučit mluvit před obecenstvem. Voden a jeho quest and dungeons je hravě strčili do kapsy.
Divadlo bylo ... zajímavé. Vyjadřováním některých postav přízemní (asi tak na úrovni dlaždiče), ale hezky zpracované a zahrané. "Sežrali jste mi účes!","Píp píp hvízd..." a duel v podání jedné osoby: "Nemůžeš mne porazit. Tvůj světelný meč neprojde mými játry!"(pozn:. přeloženo) ... jsou jenom slabým výčtem nezapomenutelných. Bri, Vodene, Dame, Wille, Budji, Blaire, Supe, tleskám.
Po divadlu následovalo co vždycky - muzika, tanec, pití... Vojta, nadšenec do komiksů a do tance, měl smůlu. Při snaze zúročit zkušenosti z taneční školy se pokoušel utancovat co nejvíce dam v dosahu. Ale po jednom tanci, popřípadě ještě během něj, mu většina slečen utekla. Velký ohlas také sklidilo Budjiho strip teasing. Kdoví, zda-li se mu tu slovenskou dvacetikorunu podařilo té slečně, která mu ji strčila při jeho happeningu za gumu u trenýrek, vrátit. Hloučky lidí, kteří netančili, se shlukovaly různě po škole. Discord si hrál na bratra kocoura Šklíby. Objevil se, prohodil s okolostojícími pár slov a zmizel... jestli po něm ještě chvíli zůstal úsměv nevím, nedívala jsem se pozorně.
Zdržela bych se na afterpárty déle, ale cítila jsem se poměrně dost unaveně - na parket jít už nebyla chuť a navíc jsem potřebovala kvůli studiu své mozkové buňky na další den aspoň malinko odpočinuté. Takže jsem se kolem třetí ranní rozloučila a zalezla do spacáku. Cítíc se trochu osaměle - v tělocvičně snad nebyl vůbec nikdo.
Den třetí
A chystání se na cestu domů. Blairova přednáška o Clone Wars komiksech (o jejíž kvalitě by se dalo pochybovat - přednášející jel na záložní zdroj, ale dalo se tam vydržet) ještě přilákala pár vytrvalců. Během ní došli Albi s Lordem a pak se tak nějak chodilo po škole a balily se věci, lidé, plakáty...
Rozvinula se taky zajímavá debata na téma Albi, "Lordova žena" (od Colombova žena). Všichni o ní slyšeli, ale nikdo pořádně neví, jak vypadá. Ale letos si ji konečně i někteří zapamatovali.
Někteří zmizeli bez rozloučení... s některými jsme se loučili ve škole... některými ve vlaku...
S těmi, se kterými se mi nepodařilo strávit víc času, se omlouvám, snad příště =).
Koprcon 2006 byla moc dobrá akce. Slušelo by se poděkovat Damovi, organizátorům... přednášejícím, všem, kteří se zúčastnili už jen tím, že přijeli a pomohli spoluvytvořit atmosféru...
A doufejme, že do roka zase budeme mít možnost se zase sejít...
1 komentář:
[1] Salla | 23. listopadu 2006 v 17:51 | Reagovat
Tak skvele napsano, az mam pocit, ze jsem tam byla :D
[2] Cece | 24. listopadu 2006 v 18:32 | Reagovat
Moc hezký, do roka se určitě zase všichni sejdem ;-)
[3] Blair | 26. listopadu 2006 v 23:42 | Reagovat
divadelní úroveň byla nasazena podle vkusu publika! :D :D
Okomentovat