To Victory...

Tento záznam by se hodil spíše na Twitter, ale obávám se, že by 150 znaků zřejmě nestačilo na obsáhnutí velikosti dnešního večera.
Zavítala jsem na "hrací večer" firmy, ve které pracuje Miharu. Do jedné hospůdky... kterou domorodci budou znát pod názvem Libra. Poprvé a asi zřejmě naposled, protože po tom, co jsme s Pavlou provedly ostatním při Bang!u se šéf vyjádřil, že příště bez bab. Pilo se, jedlo se a samozřejmě se hrálo.
A dneska si na mě evidentně sedlo štěstí (kruci, měla jsem si vsadit i Sportku...). Japato? Nejsem sice Rimmer, abych se opájela každým tahem své triumfální jízdy... ale za zmínku to stojí.

Hrála se Dvorana děsu. Tak trošku survival horor. Pro sedm hráčů. Úkolem je dostat co nejdříve dva ze tří vašich postaviček ven z labyrintu, aniž by byly sežrány obludou co v labyrintu žije... a jak Michal podotkl: "Vyhrála podle normálních pravidel, i těch vymyšlených." Tedy dvakrát za sebou (podruhé, když jsem hrála s žetony za jednu slečnu, která musela odejít - v jejím případě jsem zachránila všechny tři postavičky. Nic proti blondýnům a blondýnkám - ale ti většinou skapou v hororech jako první - jak říkám... divný večer).
A pak Bang! ... ještě než se začal hrát, chtěla jsem odejít. Ale naneštěstí jsem si na začátku vytáhla kartu Sheriffa. Takže hádejte co následovalo. Ano, vítězství. Sice se ztrátou jednoho Vice... ale i tak. Druhý můj vice byla Pavla. Renegát Miharu to okomentoval tím, že "se proti němu spiknem vždycky". Což si můžete vyložit všelijak, vzhledem k tomu, že Pája je jeho drahá polovička. Proto příště "bez bab". Ženská intuice je prima věc a... mocná zbraň.

Po dohrání a zaplacení útraty následoval ještě bonus v podobě hromadného odvozu (manager IT sekce řekl podřízenému IT pracovníkovi... a evidentně hierarchie funguje i podprahově)...
Doufejme, že jim nálada "bez bab" moc dlouho nevydrží... bylo to prima :)