O Koprconu

aneb Inner geek unleashed...


Program pro mě netradičně začal už ve čtvrtek večer. Jelikož je Innes hrdým postrachem silnic, slovo dalo slovo a jeli jsme se podívat na čtvrteční přípravy a podle potřeby přiložit ruku k dílu. Ukázalo se, že na práci je toho relativně málo – protože v pátek děti neměly volno, nemohly být úpravy nijak masivní. Takže si zpěváci skupinově procvičovali na chodbách hlasy při přenášení plakátů z místa na místo, my slečny jsme zatím skládaly programy (zjistila jsem, že práce v knihovně na univerzitě se na mé manuální zručnosti podepsala pozitivně). Za hodinku nebylo co řešit.

Pátek
Se neobešel bez komplikací. Ráno jsem se dozvěděla, že nás odpoledne čeká rodinná návštěva, takže bylo najednou nemyslitelné, abych jela o půl dvanácté do Kopřivnice. Rozladěně jsem se tedy pustila do příprav doma, abych zjistila, že se nakonec celá akce ruší.
Do Kopřivnice jsem tak dojela kolem páté.
A pak už se mi to začalo slévat v jednu velkou  

Wibbly-wobbly timey-wimey stuff...

V jako Voden: Letošní Koprcon měl svůj zlatý hřeb večer z pátku na sobotu. Pohřbíval se Voden. Pozůstalí přišli všichni v černé, jak se sluší a patří. Fotky a videa neměly chybu, Pavlíčkův proslov a Supův pozdech také ne. Filmoví znalci mohli ocenit narážku na Love Actually... ačkoliv mi začíná vrtat hlavou, čí žena Voden asi byl. Pantofle jsem jaksi prošvihla.
Voden má ale zřejmě pocit, že pro něj "pravidlo třetího dne" neplatí a tudíž se ukázal už další den večer. Pro mě to byl rozhodně nezapomenutelný moment, protože došlo ke shodě naprosto unikátní: Unisono jsme si na něj ještě asi se dvěma nebo třemi zúčastněnými ukázali a začali jsme unisono skandovat: "Mrtvý lidi! Vidíme mrtvý lidi!" K nezaplacení.


Přednášky:
Jediné, na kterých jsem byla plánovaně byly letos ty moje...

Manga a anime – Xixi odtamtud utekla s tím, že mi nerozuměla. Asi už se ze mě začíná stávat geekette. A budu muset zauvažovat nad slovníkem jako má San :))
Hey Ash Whatcha Playin – projekce doprovázená komentářem. WMP ve Windows 7 nepodporoval můj formát titulků... naštěstí se ukázalo, že většina sledujících je v angličtině velmi zdatná. Super!
CGI filmy - kde jsme si poctivě rozdělili přednášecí čas s Ertefolem. Škoda jen, že lidi, kteří se přišli podívat na jedinou slečnu přednášející v herní linii tam našli už jen Ertefola. Já spěchala na

Workshop: Na kterém se dalo neuvěřitelně vyřádit.   

Letos jsem měla naplánované jít na více přednášek, ale nakonec to většinou končilo jinak a místo přednášky byl alternativní program.
Při hledání Lysandry jsem zapadla na Johnakovu přednášku... omlouvám se za časté poznámky... přednáška to byla pěkná, ty knihy a kresby (na plátně) nikoliv.
Velmi dlouho jsem se zdržela taky v sobotu na projekci fotek s komentářem, které promítali Anu a Lucki... Japonsko je holt Japonsko.


Organizace: Jelikož jsem patřila ke skupince, která se honosila červenou cedulkou s Palpatinem, bylo by lehce nemístné hodnotit úroveň organizace. Rozhodně ale musím říct, že výměna „hlavního popoháněče“ jedině prospěla. Oproti minulému roku to byl přístup diametrálně odlišný (milionkrát lepší) a ukázalo se, že i bez drsného budíčku je námezdní síla schopna fungovat. A dokonce i ochotněji.

Dude... wait, what? : Nebo česky údiv nad poznámkami (celkově) dvou lidí. Prvním byla Albi/Thaleia (pořád mám za to, že nick po múze označuje něco jako „to horší vnitřní dvojče“)... pokud by si příště zabalila na páteční večer do batohu trochu lepší náladu, bylo by to fajn. A pak nějaká Discordova poznámka o „predátorovi“, jejíž mnohovýznamovost jsem bohužel díky nedostatku informací nebyla schopná úplně docenit.