Pozdní Fragmenty z Festivalu Fantazie 2010 (PFFF!)

ve znamení soustavného míjení, vedra a enigmy jménem Čestmír Koukal

(V průběhu necelých dvou měsíců jsem stačila spoustu věcí zapomenout, program někde vyhodit, takže o přednáškách je v následujících řádcích jen minimum... a jak už se tak klasicky říká... byli jste varováni.) 

Minulý ročník jsem nejela kvůli přímému nasazení (ten týden se v dvoupatrovém domě prarodičů měnila okna a každá pomocná ruka pak byla potřebná při úklidu... a o druhém FF víkendu jsme pak raději místo do Chotěboře vyrazili vlakem dál od Brna a na pěší tůru na Babí lom). Letošní jsem zase musela zkrátit... ale zařekla jsem se, že aspoň na ten první víkend dojedu, ať se potkám se San a ostatními lidmi, které jsem neviděla milion let (některé naposledy na Koprconu).
To nakonec taky částečně padlo, protože vždycky, když se mi je konečně podařilo najít (jmenovitě San :) ), tak jsem z té námahy a taky vedra padla někde na židli a nějak jsem nebyla schopná slova.
Ale úkol „pokecat s Pražáky“ si můžu v podstatě odškrtnout, i když jsem víc konverzovala akorát s wookieem lomeno upírobijcem, který tam obstarával Innes technickou a všemožnou jinou podporu.

SOBOTA

Byly jsme domluvené s Innes na něco-málo-po-osmé-hodině... nakonec jsem na místě byla ze všech nejdřív, protože jsme s mou drahou polovičkou měli stejný směr cesty(on do práce, já se jela bavit). Alespoň jsem dostala pusu na rozloučenou, aby se mi lépe cestovalo.

Nakonec se z davu vynořila nejen Innes ale i Salla a o malý okamžik  později Thal(bi). Do Chotěboře se cestovalo hned veseleji.(1) Zvlášť když se k nám v Havlíčkově brodě připojili Lord a Champbacca... a do autobusu náhradní dopravy se za námi nasoukal ještě oddíl malých skautů. Doplnit si znalosti o rozšířenosti dětských říkanek bylo fajn... i když, kdyby nás malá škvrňata (světlušky a vlčata) slyšela, asi by s křikem utekla – tradiční konspirační plány se Sallou byly totiž letos obzvlášť vypečené.
Po dojezdu na místo jsem vyplázla neuvěřitelných sedm set korun za dva dny (60 Kč za místo na  spaní na tvrdé podlaze tělocvičny... a opravdu to mysleli vážně. To mi přijde uhozené na hlavičku... výhrady proti poplatku za tělocvičnu nemám, ale vzhledem ke kvalitě "ubytování" by ho měli snížit tak na polovinu).

NEDĚLE

Chtěla jsem se potkat s Fay, ale ať už jsem se snažila jakkoliv, vždycky se mi ji podařilo minout. Zato jsem se seznámila s Pantherou a na vlastní oči jsem viděla screen kvůli kterému se Castielovi říká Koblih. A taky křížence, který se tváří jako čistokrevný welšský Corgi... (a byl to strašný mazel, ťu ťu ťu.)
Neúnosným se také ukázalo čekání na Innes, které se drobet protáhlo. Nakonec jsem si navzdory původnímu úmyslu (vyprážaný sýr) v Panském domě objednala Gordon Bleu s hranolkami... a talíř vyjedla do posledního drobku. A shromážděná společnost byla taky moc fajn. 

PONDĚLÍ

Chtěla jsem vyrazit ráno, abych se vyhnula největším vedrům, ale po tom, co jsem zjistila, že má Rick Worthy další besedu, jsem se rozhodla jet později a zajít se na něj mrknout. Nelituju. Ten člověk je vyložený živel a hrozně příjemný. Jen škoda, že když už se ho organizátoři nabažili a pustili ho mezi normální účastníky conu, byla jsem tou dobou už dva dny doma.

Obecně
Většinu času jsem strávila s Innes a Champbaccou. S Innes nebyla moc zábava, protože se přepečlivě připravovala na přednášku a taky AZ kvíz, který měl probíhat v její režii ve Spycon linii. Někteří přednášející by si z ní mohli vzít příklad. Pomohla mi s odmoderováním Hey Ash Whatcha Playin´ (2) a nechala mě pak za odměnu kecat do její přednášky o Plants vs. Zombies. Champbacca působil po dobu conu jako šerpa - nosil Innes notebook, který jsem jí kvůli dodělávání přednášek půjčila.
Většinu času jsem tak s těmi dvěma trávila v sokolovně, u zásuvky, schovaná před vedrem  a sluníčkem, s vychlazeným pitím po ruce. 

Ertefol byl překřtěn na Ertefaila. Nebo také Epic faila, podle toho o které jeho půlce byste mluvili poté, co by ho Peťka rozpůlil vhodně přistavenou dopravní značkou. A díky tomu, že je Kubík Kovářů nejen výborným recenzentem, ale také neméně výborným terčem pro vtipné poznámky, byl díky jeho účasti Gamescon překřtěn na Gayscon (který touto dobou pokračuje jako Gamescom v Kolíně nad Rýnem...).
S Ertem se také pojí právě výše zmiňovaný Čestmír Koukal, dvoumetrový ragbista se zálibou v háčkování, přítomný na facebooku jakožto osoba "ve vztahu s uživatelem (...) Innes (...)" . Potkal ho osud Colombovy ženy - hodně se o něm mluvilo, ale potkal ho a poznal jen málokdo.

Ostatní Kluci z doupěte.cz se na FF také zastavili. V neděli večer jsme skupinově (tj. doupěťáci a Innes a já jakožto externí přispěvatelky a Champbacca, protože je Champbacca :) ) zapadli do Vočí. Byla bych se na večerním posezení zdržela déle, ale kolem půl jedné už mi bylo zima, byla jsem nechutně ospalá a tak jsem radši popřála ostatním dobrou noc, než bych je začala posílat spát, jak se mi podařilo s někým jiným za jiných dob.

Zjistila jsem, že vážně míněné, profesionálně zpracované přednášky o imaginárních věcech jsou z nějakého důvodu nad moje síly. Budji měl skvělou přednášku "Jak co ve SW funguje", ale na té jsem chvíli tiše skučela pod přívalem faktů a pak jsem zdrhla. Ale zpracované to měl opravdu krásně... asi stárnu nebo co.

Trochu jsem Padmé záviděla její kostým. Ne však kvůli SW tématice a obdivným pohledům, ale kvůli příhodným termoregulačním vlastnostem. Pro vedra, která o víkendu panovala, byl přímo jako stvořený. 

Potěšilo mě, že se Draugwen zastavila na kus řeči. Je to moc milá a příjemná osůbka (3).. a ještě jsem neviděla nikoho, kdo by s takovou grácií dokázal procházet mezi žánry. Protože přednášet o Pánu prstenů(4), zajímat se o Doctora Who a ještě k tomu přijít na Star Wars přednášku ve Star Trek kostýmu... tomu říkám menší výkon. Taky občasně píše – její výtvory najdete -=ZDE=-.

Antrey bych chtěla poděkovat za možnost sáhnout si na šroubovák jedenáctého Doktora (no pun intended). (5)

Už přesně nezvládnu určit časové umístění, ale jednu chvíli naše trio plus bonus seděli ve Vočích s Discordem. (K časovému umístění - mám pocit, že se u vedlejšího stolu Dam opíjel před Star Wař.)Když se sejde při podobně "hlubokomyslně surrealistických" debatách víc lidí, bývá to dokonce i zábavné...

(1) Koupila jsem si na nádraží takových těch pár listů s křížovkami, takže jsem poslouchala rozhovory jen na půl ucha... a proto jsem reagovala poněkud opožděně. Albi was not amused.

(2) Původně jsem měla být pod onou přednáškou podepsaná já, ale protože jsem lemra líná a nechtěly se mi psát anotace a taky jsem nevěděla, jestli mi letos účast na FFku vůbec vyjde, tak mě zastoupila Innes.
(3) Což mi připomíná, že slovenští conaři jsou povšechně miloučcí, mačkací a hrozně dobře se s nimi povídá. I když je pravda, že třeba takový Win by se vzhledem ke svým proporcím mačkal asi velmi těžko, ale když si vzpomenu na koprconovské snídaně s Anu a Luckim, tak mám přibližně takovýto výraz. Jen na rozdíl od Guileastose z 1/2 Prince (to tmavovlasé) nejsem tolik přítulná.

(4) Měla jsem možnost být na jedné její LotRovské přednášce před ?dvěma? nebo ?třemi? roky na Comics salóně... a stálo to za to. Ne, že bych chtěla agitovat nebo tak... ale pokud ji někde uvidíte v programu, zajděte na ni mrknout.

(5) Já sice radši ten od desátého Doktora, ale když jsem si ho chtěla pořídit, ve fanbase je měli prý vyprodané půl hodiny po otevření (tzn. dva dny předtím než jsem dorazila). Tož nic. Mám pocit, že "sonikování" je podobně návykové jako klapání uzávěrem Zippa (mám... a to ani nefajčím, používám ho jen příležitostně, když je nutné něco zatavit nebo zapálit a na rachejtle o Silvestru).