Je dost po půlnoci a pan Uspavač (takový ten pán-skřítek s kouzelným deštníkem, jak o něm píše jiný pán, nějaký pan Andersen.) má zatracené zpoždění a velmi pravděpodobně se někde úplně zapomněl. Nespím, i když jsem člověk, který někdy dokázal usnout i po vražedném koktejlu ve složení půl hrnku voda, zbytek kafe. Nespím... přesto, že bych na to měla mít nárok.
Po dnešním výletu s pár mými bývalými spolužáky.(paradox - jakmile vás nikdo nenutí zůstávat se stejnými lidmi v úzkém kontaktu pět dní v týdnu, vidíte je i po kratší době rádi.)Veleslavný a velepříjemný výlet do Štramberka na Trůbu. pozn. historika Štramberský hrad zchátral a lidé z okolí pak kameny, z nichž byl postaven, použili na stavbu svých domů, takže se dodneška dochovala jen věž, Trůba, a ta slouží jako rozhledna. Turistům, odpočívajícímu obyvatelstvu okolních obcí a malým spratkům, kteří plivou z rozhledny dolů na ty ostatní.
K tomu připočítejte odbočky typu kamenný sklep jedné hospůdky, jeskyně Šipka, kolotoče dole v parku pod ní, a zpět na náměstí na jídlo. Kamenárka a vápencový fetyš (skládání "codenames" z šutrů v bývalém lomu... shora je na to pěkný pohled), výlet do arboreta a krmení dravé zvěře, jež nám bylo v arboretu nabídnuto... bojový úkol - nacpat do igelitky kolečka ze sušených rohlíků, pak výstup nahoru podél skály. Nejdřív jsme si mysleli, že půjde o krmení hladových horolezců, ale pak se ukázalo, že půjde o milé a přítulné kozy kašmírské.
Odhadem vzato - v nohách mám už - ... tak po dnešku to jistě nebude tisíc mil - ale dobrých dvacet kilometrů pěšky určitě. A stejně mi to není nic platné.Do ticha noci šumí větrák notebooku a já se snažím zabít čas tím, že čtu výtvory lidí, kteří tvořili povětšinou v hodinách podobných téhle. A jsou to věci mnohdy velmi zvláštní.Věnováno všem těm nočním tvorům s přáním klidných snů :)
Žádné komentáře:
Okomentovat