Povzdech z deníčku studenta

Začalo to Překladatelským seminářem. Pana magistra chytla slina, takže jsme nudnou seminární učebnu vyměnili za nejbližší (čti: jeho oblíbenou) hospodu jménem Ponorka. Což nebylo špatné. U půllitru se to překládá. Až na to, že nás nutil vymýšlet slovní hříčky na téma Ponorka (asi oblíbená záležitost. Jeden z lektorů si s tím vyhrál –dle pravidla, že kdo nemá jazyk dokonale zažitý, lépe se mu jeho slova przní- : Norka, Pornorka apod. … ale ani naši nezůstali pozadu: Potvůrka, Pošvédka, Nůrka). U několika piv, jednoho černého a dvou Col jsme dodělali Safrana Foera, nevlastního bratra Boratova (mluví zvláštní angličtinou, nesnáší Židy). Zápočtový překlad je povídka ze dvou pohledů – otce a syna, setkání dvou názorů, dvou odlišných světů, které jsou už natolik vzdálené, že si neporozumí. Od pohledu komediální. Poslední scéna, kdy mluví otec ke svému mrtvému synovi (vlastnoručně vpálená kulka do hlavy): Synu, dovol mi tě obejmout.

V Chajovně kdesi v Brně se domlouvá Silvestr. Sedím v Olomouci a do sítnic se mi vpaluje okno Wordu s rozpracovanou seminárkou. Kamarádka vytvořila projekt do IT - i přes to, že se nabídla, že s Marketingem pomůže, nepřijde mi fér ji tím zaměstnávat, když ještě chystá práci do jiného předmětu. A navíc má maminku v nemocnici.Nic vážného, ale přece.....
Zbytek osazenstva privátu se poté, co mi upřímně sdělil svůj názor na Silvestra (spolubydlící uklízečka zamítla použití své postele a neváhala přihřát polívčičku u dvou nováčků, kteří sice řekli ano, ale s protaženými obličeji…), slezl do jednoho pokoje, prohlížel si katalog Erotic City a komentoval jednotlivé modely, pak se zavřeli do pokoje u nějaké americké komedie. Najednou jsem sama se seminárkou o úskalích levného alkoholu.

To bude ještě veselý večer.