úterý 24. listopadu 2015

Koprcon(y) 2011 - ????

aneb utírání prachu z polozapomenutých blogových útržků reportů 

Koprcon 2011

Zápis se nedochoval. Z fotodokumentace soudím, že šlo o ročník, kde se objevila i má drahá polovička se šéfem a stánek Comicspointu... a že jsme bohužel neměli štěstí na restaurace... ale to je zdá se všechno. :D ... a taky, že ti utopenci v neděli ráno ohromně bodli.

Koprcon 2012

Byl opravdu nezapomenutelný. 

aneb Zombies are coming! Brrrains!

Asi tak by se dal pro mě shrnout jubilejní desátý Koprcon. Ovšem onou zombií nebyli lidé okolo, ale moje maličkost. V sobotu (pravděpodobně) v dopoledních hodinách to došlo tak daleko, že mě přišla politovat jistá dobrá duše s milým „Ty vypadáš jako já se teď cítím.“ Alespoň, že jsem v tom nebyla sama ;)

Je pitomost jezdit na podobné akce, pokud jste unavení. A jak jsem zjistila - nejsem jedna z těch, kteří dokážou probdít noc nad korekturami, jet dvě a půl hodiny a pak následující náročný víkend nějak rozumně fungovat. 
Vyvrcholilo to tím, že jsem si před galavečerem zažila vlastní osobní prudkou alergickou reakci — původce není úplně jistý, ale pravděpodobně se jednalo o slovenskou medovinu pofidérního charakteru. Takže pozor na ně... pokud nechcete skončit s oteklým obličejem, tepem tak 180-200 za minutu a kamuflážním rudým maskováním po těle, s nímž byste snadno splynuli s hromadou čerstvě posbíraných jahod. Takže jsem poslušně polkla prášek a galavečer proležela zabalená do spacáku a zažívala ten podivný pocit, že se vám zvýší tepová frekvence i ve chvíli, kdy zvednete hlavu. 
Pozn.: S Okrasnými Tukovými Prstenci je legrace. Zvlášť, když ti dotyční netuší, o co jde. Nebo to možná nechtěli vědět. Radši. (-zde chybí s kým jsme vlastně toho jistého ARC troopera shippovali-)

A další osudový pár... Ewok a Kirby! :) 

Koprcon 2013

Byl pro mě osobně zkrácený... první měsíc v práci si s dovolenou opravdu nemůžete vyskakovat. Ale i tak bylo příjemně - zvlášť ony sobotní večerní debaty byly fajn. Po dlouhé době jsem měla možnosti si popovídat s Kerou a Locklearem, a jak jinak strávit brzké ranní hodiny, než rozebíráním překladatelského údělu a lingvistických fines? Dobře bylo.

Koprcon 2014

Byl jako vždy příjemný... a přelomový v tom, že odstartoval mou éru zhýčkaného nocležníka. Poprvé jsem měla možnost vyzkoušet si spaní na hotelu... a velmi jsem ocenila možnost hotelové snídaně. Nemuseli jste se tak s prázdným žaludkem a zalepenýma očima vydávat do nejbližšího Alberta... ale jen jste se skulili dolů a bez většího zařizování jste se ze zombie stavu postupně vlivem jídla a kávy probrali. A během cesty z hotelu na místo conání se vám tělesné pochody i mozek probrali natolik, že jste do školy vcházeli s úsměvem.

Jeden ze zádrhelů byl v Anime místnosti... kdy nikdo ze Slováků, kteří to tam obvykle spravují, nedojel... a poslali za sebe jen bednu (počítače). Která se nechtěla bavit s projektorem. Když se po záchranné akci zahrnující zařizování a běhání podařilo data získat, ukázalo se... že anime uvedené v programu tam vůbec nebylo nahrané... a když se z počítače podařilo konečně nějaké rozpohybované obrázky vydolovat, zjistilo se, že tam nejsou české ani slovenské titulky. Prostě bomba. Danajský dar hadra.

Jinak mi z programových linií v paměti moc neutkvělo... až možná na Cosplay. Lana Estari po právu získala cenu pořadatele za svou Red Shirt ze Star Treku. Jen doufám, že to hodinové nehybné ležení na podlaze neodstonala.

V neděli jsem si na organizování úklidu části školy potvrdila, že organizování týmu lidí mi překvapivě jde. Zdá se, že pracovní zkušenosti se osvědčily. :)


A jaký bude Koprcon 2015? Nechme se překvapit!

Žádné komentáře: