Takhle by se dal shrnout letošní Tricon (Eurocon/Polcon/Parcon). Bohužel se nedá říct, že by bylo to podivování se zrovna pozitivní. Zvláště pro zúčastněnou pomocně-organizátorskou sekci. Nejlépe to asi vystihl Champbacca se svým reportem o Konu wykurwenym, který je ovšem napsaný v polské variaci na l33t (tzv. „PL-33t“), která některým osobám, převážně z vnitrozemí Čech(1), způsobuje oční potíže. Tak aspoň přispěji zlomkovitou nešifrovanou verzí.
ČTVRTEK
Vyráželi jsme brzy ráno, sraz byl na Svinovském nádraží. Tam jsem už narazila na Ace, Lewin a Sil. Když už jsme si skoro začínali dělat starosti, došli i Innes a entita na fórech známá právě jako Champbacca. Ještě jsme stačili doplnit proviant na cestu a už jsme nasedali na vlak do Těšína. Ve vlaku ještě proběhlo předávání darů z Číny a jiných... došlo dokonce i k drobné finanční podpoře budoucí studentky sinologie. Innes nám po cestě drobet chrchlala.
Cesta probíhala hladce až do Těšína. Bylo kolem deváté, půl desáté ráno... con začínal v jednu a nikde ani šipka. Začali jsme se shánět po hlavním koordinátorovi naší skupiny, Randalfovi, a byli jsme nemile převapeni, když jsme zjistili, že ještě není na cestě (později se ukázalo, že mu v brzkých ranních hodinách čeští organizátoři poslali jakési materiály, které pak až skoro do desáté ranní tiskl, aby je mohl dovést, takže dojeli s tříhodinovým zpožděním). S Ertef
Nastal přesun.
Do gymnázia, kde chudáci chvíli nevěděli, co s námi. Takže jsme já, Sil a kluci pomáhali stěhovat bedny zadním traktem do „druhého vchodu“. Vyrůstání na severu, kde chytáme polské TV programy, se vyplatilo. Vzpomněla jsem si na pár polských slovíček a tak jsem se lámaně zeptala, kamže to přesně táhneme... reakce ostatních šerpů si zaslouží zvěčnit.
Ch.: Ona umí řeč místních domorodců.
A.: Plus 50 XP, game master má dneska dobrou náladu.
Pak přišel školník, a odemkl dveře výše zmiňovaného druhého vchodu, takže bylo nutné postavit stráž. Nakonec jsem se obětovala a zůstala tam. (2)
Koordinace v operační skupině SFK Radegast (:D) proběhla hladce, takže jsme se rozdělili do dvou skupin a hlídalo se, registrovalo se (3) a tak podobně. Kdybych sama nepodnikla výpravu do hlubin gymnázia, tak by nám doteď nebylo jasné, kde je Gamesroom, na který se všichni ptali.
V pozdním odpoledni Innes přestala mluvit docela, jen docela dobře imitovala pacienta po amputaci hlasivek či nazgûla v zácviku. Ve čtvrtek byl na pořadu dne ještě koncert Jarka Nohavici.
Dostat se do Těšínského divadla chtělo trochu umu... bloudili i slavní :). Takže jsme nakonec do divadla šli ve skupině s Weigelem, Neffem a pár dalšími. A po cestě jsme potkali/předběhli Sapkowského.
Koncert měl svoje kouzlo. Zvlášť, když se pak zpěvák ozval, že: „...tu písničku, co právě dozpíval, chtěl věnovat Ondřeji Neffovi, ale vzpomněl si na to, až když začal zpívat, tak mu aspoň věnuje tu další...“ a z obecenstva se ozval Neff hlasitým „Děkuju!“
Fanoušci scifi a fantasy si pomrukovali, někteří zpívali nahlas a ještě si vytleskali dva, tři přídavky.
Po návratu z divadla jsme se ještě dozvěděli, že si Poláci bez předchozího varování rozmysleli, že pojedou i přes noc a že my bychom jim tam ten druhý vchod měli hlídat. S tím, že byli na noc na jednu budovu zaplacení dva, verzálkami DVA, borci od ochranky. To už jsme opravdu měli sto chutí sbalit si skupinově věci, obětovat ty dvě stovky a jednoduše odkráčet, ať si to tam řeší, jak chtějí. Nakonec Justýna sehnala jakéhosi polského spoluorganizátora, který to tam v noci proseděl a prospal.
Situace se pak uklidnila... a ještě před spaním jsme ještě zažili legendární debatu, kde došlo i na kulturní zvyky domorodců kolem Havířova při oslavách Nového roku.
PÁTEK
Borci z ochranky prchli, jak měli zaplaceno, tj. v osm ráno. Hlavní organizátor dorazil kolem půl desáté a divil se, že tam nezůstali.
Část naší skupiny se probudila před osmou a hlídali jsme a střídali se... já si dotáhla notebook do druhého vchodu a snažila se, poněkud bezvýsledně, dělat na prezentaci v powerpointu k obhajobě bakalářky.
Než jsem se nadála, tak už se blížila dvanáctá hodina... proběhlo střídání stráží. A půlka naší skupiny vyrazila na autobus na polskou stranu. Ukázalo se, že podobný nápad dostala i Zira. Takže se nedalo přeslechnout, že na polské straně hospody zavírají hrozně brzo a tu conovou účastníci vypili za jeden večer.
Prolezli jsme obchůdky, kde jsem si mohla jen stýskat nad nedostatkem financí (nakonec aspoň padly necelé dvě stovky za oběť kšiltovce s motivem SW Impéria... a na cestu domů jsem si musela půjčit, já ostuda), a pak už jsem se dostavila na přednášku Kossakowské o Voodoo. Nejednalo se tedy o besedu s autorkou, ale nicméně vyprávěla poutavě. Jen mě štve, že ony praktické recepty (jak udržet muže i domácí mazlíčky doma, jak si pomoci od uřknutí) měly jen jednu nevýhodu. Protože byla přednáška v polštině, tak mi vždycky minimálně jedna důležitá ingredience unikla.
Na přednášce jsem se potkala s Taylor a jejím bratrem (který sloužil tak trochu jako šerpa... proč mě nenapadlo vzít si s sebou Rozsévače větru? Asi proto, že se mi s tím nechtělo tahat...). Snad jsem je příliš nevyděsila, oba byli hrozně fajn :). Proseděli jsme tam ještě přednášku Vrbenské o místních mýtických tvorech (5) a pak byl čas na jídlo. Nakonec jsem Tay zdržela někdy do půl páté (ještě jsem jí představila pár lidí od nás – takže pokud někdo z budoucích přednášejících na Koprconu či Cravataconu znáte Taylor, poptejte se jí.).
Pak zase následovalo kolečko hlídání... hrozně mě pobavilo, jak se lidi hlásili na polské LARPy, které byly v podstatě do jednoho zrušeny, protože se polští organizátoři opili do němoty a zřejmě přes den střízlivěli.
Innesin zdravotní stav se zhoršil natolik, že se rozhodla kolem půl osmé odjet. A já se k nim nakonec připojila, protože jsem při zkontrolování e-mailové schránky zjistila, že mám obhajobu BP o dva dny dříve, než je napsáno ve STAGu (6), tak jsem se rozhodla odebrat domů a psychicky a i jinak se připravovat...
Prý byla sobota v pohodě, ale to už se musíte zeptat někoho jiného.
Na závěr ve zkratce:
KLADY: Byla jsem zase jednou s lidmi, se kterými jsem ráda. Co na tom, že bych si je víc užila, kdyby šlo o nějakou komornější akci např. v Kopřivnici, Ostravě nebo v Olomouci.
O dalších kladech se pak dá mluvit v podstatě v heslech: koncert Nohavicy, Vrbenská, Kossakowska, Taylor :D
ZÁPORY: Naprostá absence komunikace, hlavně z polské strany (i když třeba taková Justýna tomu tam šéfovala hodně slušně). I kdyby jsme se snažili jakkoliv, tak se můžeme klidně třeba stavět na hlavu, ale bez správného intelu se pomáhá a organizuje velmi špatně.
Svinčík v databázi.
Většina věcí se utřepala až druhý den conu odpoledne. Přibyl dokonce i jízdní řád autobusů. Nemělo to být jasné už od začátku?
Zaslechnuto: Když uháněli sub-hlavní organizátoři toho nej, nejhlavnějšího (MK?)... většinou buď přijel pozdě a nebo jsme slyšeli, že se s kýmsi druží v hospodě. Zřejmě doufal, že se con zorganizuje sám.
(1) Nádherný slovní obrat, který použil na koncertě Jarek Nohavica.
(2) Dodnes nepochopím, proč, když ještě nebyl program a lidi s potřebnými věcmi stejně chodili zadem, musel být ten vchod otevřený. S tím, že školník to tam chodil kontrolovat během prvních dvou dnů co pár hodin.
(3) Další věc, kterou jsem nebyla schopná pochopit: Randalf posílal seznamy pomocníků i s požadavky na trička(4), ale jakmile jsme přišli k registračce, nebylo po nich ani vidu ani slechu. Na co je jim taková databáze, když tam nejsou schopní nic najít? A neřekla bych, že by to bylo chybou lidského faktoru. Na české straně byl pouze soubor v excelu, fungoval bezchybně a bylo v něm všechno.
(4) Taktéž veselá story. Polská výpomoc to pochopila tak, že osm hodin budou pomáhat, dostanou triko a pápá, půjdou chlastat do hospody. Naše skupina, zvyklá dělat na conu nepřetržitě, jen s přestávkami na jídlo, spánek a nějakou tu nutnou dehydrataci organismu, to sledovala s pozdviženým obočím. Někdo by měl s Poláky promluvit o plýtvání zdroji.
(5) Vždycky mě udivuje, kolik toho ta sympatická dáma ví.
(6) Předběžný termín ve STAGu: 1.9.2010, realita: 30.8.2010... den zjištění skutečnosti: 27.8.2010
Žádné komentáře:
Okomentovat