Ještě žiju... plus report z návštěvy zahraniční výpravy

Zdá se, že blogy v okolí zmírají na úbytě... zčásti nedostatkem času, zčásti tím, že se místo delších článků na blogy se současné příspěvky na ty internety rozmělní na dva statusy a pět fotek na Instagramu.

Ovšem návštěva Oxfordských geeků byla tak úžasná, že je potřeba to někde veřejně vyvěsit. Nebo alespoň pár postřehů.

• Pokud chcete výzvu, zkuste si s Brity zahrát hru „Let's outnice each other“. Je to fuška. :) Zvlášť, když vám kamarádka zasadí hned první drtivý úder tím, že vám jako dárek vnutí hned v autobuse z letiště podpis Hayley Atwellové (protože si pro jeden šla sama o víkendu v Londýně, tak vám taky jeden přibrala... a nechce ho další dny tahat po Praze). A mikinu. V mojí oblíbené barvě. Jen škoda, že budou takováhle vedra většinu srpna - stálo by za to ji vyzkoušet.
• Každý správný turista potřebuje svůj „zombie stone“, aby ho chránil před místními mozkožrouty.
• V Praze byli v podstatě pět dní. Už první den prohlásili, že „to tady neznají, takže i kdybych je chtěla přivést na okraj nějakého útesu, aby z něj spadli, tak nemůžou dělat nic, jen mi věřit“. Postupem času se z útesu vyklubala jáma, posléze jáma s oštěpy trčícími vzhůru, potřenými jedem, a nakonec ještě přibyl oheň a ozubené jezdící disky. Nutno říct, že nakonec byli trochu zklamaní, že na ni nedošlo.
• Kyselé/kysané zelí je ve VB nedostatkové zboží. Asi nějaké při výletu tam povezu v kufru. :D
• GG by měl vydat tu knihu pro děti, co plánuje. Bez legrace.
• Což mě přivádí k dalšímu bodu - mám pocit, že ti dva jsou jeden z těch párů, co souzní tak, že ostatní jen koukají, nebo tiše závidí. No řekněte, dokázali byste se svou drahou polovičkou společně napsat a vydat knihu? 
• „Dawdle“ je rozkošné slovo, podobně jako české loudat se. Jen je ostuda, když vás pak předběhne podobný „dawdler“.

Plusy: Prošla jsem si zas po dlouhé době oblíbená zákoutí Prahy a mohla jsem je ukázat i někomu jinému. Objevila jsem tunel pod Vítkovem, o jehož existenci jsem doteď ani netušila. Na Jiřáku točí výbornou farmářskou zmrzlinu. Za rok znovu a o pár dní déle!

Mínusy: Pro jednou jsem byla ráda za svou netradiční pracovní dobu. Alespoň jsem s nimi mohla dopoledne projít kus Prahy... ovšem pak se z dovolenkového rozjíveného módu do pracovního člověku přepínalo jen velmi těžko. Až zase za rok. Chat na Skypu je sice fajn, ale po podobně božím týdnu vám nevyhnutelně přijde strašně suchý.