Zobrazují se příspěvky se štítkemKrátce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKrátce. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 14. prosince 2013

Město kostí...

aneb blbost bývá nesmrtelná...

(pokud jste fanoušky Cassandry Clare, rozhodně nečtěte dále... hrozí nebezpečné zvýšení tlaku)

Párkrát jsem koketovala s myšlenkou přečíst si knižní sérii, ale myslím, že to oželím. No a když tak poslouchám Inferno na polici, asi bych docela trpěla...




Ano, u filmu jsem se často smála, ale bylo to spíš zasmání tohoto typu. Pokud si tak za tepla ještě vzpomenu na seznam největších klišé... (někdo s nimi dokáže pracovat nápaditě, ale tady to bylo k uzoufání... meh.)
  • Supertajný spolek superdrsných lovců
  • Andělé a démoni
  • Nephilim. (Enoch by se obracel v hrobě)
  • vlkodlačí motorkáři
  • vlkodlaci vs. upíři
  • žárlivé přítelkyně... (Jace, Simon, Alec)
  • „Jsem tvůj otec!“*
  • „Cože, my jsme sourozenci?!“
  • Budeme vládnout světu jako otec a syn jedna velká čistokrevná rodina, jupí!
  • nadpřirozené bytosti umí ďábelsky pařit
  • světelný maják of doom
  • kápě jsou cool
A celé chování postav bylo... no, řekněme, že tyhle typy v průměrném slasher hororu umírají jako první. Logických příběhových děr tam bylo tolik, že by jimi projelo několik náklaďáku a možná i nějaká ta zaoceánská výletní loď.

Ale abych si jen nestěžovala... drobnosti, co potěšily:
  • Isabelle a.k.a. slečna s bičem se tam zmiňovanou zbraní oháněla docela efektně
  • Ono pokud se tam nemluví a lovci tam do sebe buší všemožnými zbraněmi, tak se to dá snést... choreografie bojůvek na jedničku
  • (a s tím souvisí) Lena Headey s pánvičkou
  • hodný vlkodlačí ne-tak-úplně strýček Aidan Turner (protože prostě Aidan...)
  • pobavilo i první setkání s velkým mágem, který by si v tu chvíli mohl potřást tlapou s Erikem Selvigem (Kde jsou moje kalhoty?)
* - Mr. Morgenstern rozhodně vyhrál titul letošního "Nejhoršího psychopatického rodiče postiženého akutním megalomanstvím.

čtvrtek 8. srpna 2013

U sestry ve zkratce


  • Antideprespívo
  • Moře zásadně přiráží a odhaluje.
  • ****!
Koutek cizích řečí... 
  • "Feel the (h)air going through your nose."
  • "Non mi fare incazzare."

pátek 15. března 2013

neděle 2. prosince 2012

Sněží...

aneb „yet another meaningless post“
Každopádně to vypadá, že už se zima hlásí o slovo...
uvidíme, jak dlouho jí to vydrží.
Zdroj: http://goldfeesh.tumblr.com/

neděle 22. července 2012

5000

Nevím, nakolik se dá elektronickým počítadlům věřit, ale náhodou či úmyslně sem zabloudil před nedávnou dobou pětitisící návštěvník. Což je hezké. A těší mě to. Děkuji všem zbloudilým duším za návštěvu :) (snad bych po dlouhé době mohla začít psát i o něčem smysluplném... uvidíme :D) 

sobota 14. července 2012

Mrazivé vzpomínky na Vídeň

Jak se mi taktně pokoušel naznačit ujo Google, dnešní den uplyne sto padesát let od narození Gustava Klimta. Tento pán má u mě svým způsobem vroubek... tak mě napadlo, že by ona slavná výprava do Vídně za vánočními trhy možná stála za zaznamenání, než se mi všechny podrobnosti z hlavy vytratí úplně... jelikož se to událo už před nějakou dobou. 

Onen časový horizont je sporný a děsivý zároveň. Sporný, jelikož pravděpodobně neexistuje jeho obrazová dokumentace, podle které by se dal připomenout... a děsivý, protože jen dokazuje, jak rychle čas běží, vzhledem k tomu, že datace se pohybuje někde mezi dobou, kdy jsme s Miou vymysleli, že se jisté první setkání odehraje ve Vídni v opeře (a bude do toho zatažený i pan Mahler) a dobou, kdy se má milá sestřička rozhodla podniknout přesun k protinožcům (což vylučuje i dobu před loňskými Vánocemi, které už trávila v letním počasí kdesi v Perthu), jelikož na vánoční trhy ve Vídni chtěla právě ona a pak jsem musela jet jako zástup.

Ale abych se dostala k onomu památnému dni... kdy mrzlo až praštělo, rtuť venkovních teploměrů se klepala kolem dvaceti stupňů pod nulou, a naplno jsem pochopila na vlastní chodidla, proč pošťáci v podobném počasí nenosí sněhule ale goretexové trekingové boty... a celou záležitost jsem neodstonala jen díky termosce s horkým čajem a následně výbornému punči.

Nejdražší veřejné toalety ve Vídni
Obejít, co jsme chtěli vidět, se nám díky zimě podařilo v rekordním čase a do doby příjezdu autobusu zbývala ještě nějaká hodina a půl. Takže jsme zamířili do podivně vypadající budovy umístěné hned u místa shromaždiště. Secession. Samozřejmě jsme neočekávali, že půjde o nějaké Muzeum umění, ale Klimt je Klimt a velkými transparenty snad všude po Vídni se hlásalo, že byste návštěvu podobných prostor neměli zmeškat, životní dílo, atd. Snad proto jsme měli přehnané představy, kolik se o Gustávkovi dovíme.

Po chvilce rozčarovaného bloudění jsme zamířili kamsi do sklepních prostor. Tam byla velikánská freska na stěně, očividně ne-až-zas tak úplně dokončená... a to bylo všechno. Za osm euro jsme tak z Klimtova díla viděli opravdu... kus. Jeden. Moderní umění v horních prostorách bylo na můj vkus až příliš moderní (ono vůbec umění 20. století vyjma secese kolem mě prosvištělo a nezanechalo hlubší dojem... zato nad výstavou umění 19. století na Pražském hradě při Muzejní noci jsem si víceméně spokojeně pomlaskávala). A i když komiks/kresba na roli papíru, zabírající celou jednu místnost tak 10x10 metrů, byla zajímavá a výstava snímků zachycených špionážními letadly taky měla něco do sebe... čekala jsem něco víc. Alespoň, že měli čisté toalety (což je pro turistu při úmorném dni plném trajdání po cizím městě nezbytnost... zvláště když pobočky rychlého občerstvení přetékají ostatními kulturymilovnými cestovateli úplně všude).

Mírnou pachuť zklamání na patře jsme pak zajedli smaženým banánem v jediné ještě otevřené restauraci na tržišti vedle, v zoufalé snaze před odjezdem nezmrznout.


Osobně návštěvu Secese hodnotím jako nejdražší návštěvu veřejných toalet ve Vídni. Když už si na Klimta vzpomenete, a budete se chtít pokochat nějakými jeho díly, tak tam rozhodně ne-e.

středa 9. května 2012

Awwengers

Tak už i na mě došlo, jsem infikovaná horečkou kolem největší komiksové týmovky současnosti. po internetu kolují nejrůznější recenze a nadšené výkřiky... bohužel nebo bohudík jsem v téhle chvíli líná /zaneprázdněná/a tak dále psát nějaký delší článek. Takže bych vás ráda odkázala na českou verzi od Dee , která je napsaná ohromně čtivě a rozumně... nebo neméně vtipnou anglickou verzi od slečny skrývající se pod internetovým jménem "Jane Shakespeare" - dokonce ve dvou verzích - prvotní dojmy (LOKI. GOD OF ARMANI. ... och ano, dáma ví, o čem mluví.) a plnohodnotnou recenzi u které souhlasím s každým slovem. Nenapsala bych to líp.

Z twitteru představitele Lokiho... spoilery začerněny ;)
BTW - (malilinkatý spoiler) jak kdosi řekl, kdo jiný než Loki by měl nějakou ostrou nadávku propašovat do filmu. Slovní spojení "mewling quim"... řekla bych, že spousta lidí ho přešla a nevěnovala tomu zas takovou pozornost. Každopádně se nedivím, že ona osoba, kterou podobnou slovní lahůdkou Loki počastoval, ho posléze označila za monstrum :D . Každopádně je zajímavé, nakolik podobná věc vzbudí v lidech chuť se najednou zajímat o lingvistiku ;)

středa 2. května 2012

DMD 2012 (je za námi)


Duben skončil, ustoupil květnu i s jeho nádherným počasím... no a mně se kupodivu proti všem předpokladům dařilo vyplodit každý den jedno stoslůvku více či méně diskutabilní kvality. Jelikož jsme do toho šli jako "kumpanie", tak si výsledky skupinového snažení můžete přečíst 

čtvrtek 22. března 2012

Jak na mne přišlo jaro...

Původní obrázek byl sprostě převzat od kohosi na tumblru (co si pamatuji, tak šlo o komiksového kreslíře, ale těch je tam strašná fůra - a to je dobře).
Ano, popadlo mě jaro a tak jsem si řekla, že by možná bylo načase přestat s pasivním se cachtáním ve vodách internetu a začít se opět nějakým způsobem projevovat.
Pamětníci ( ;) ) si možná všimli, že došlo i ke změně vzhledu (která je stále víceméně WIP, snažím se postupně s novými designovacími udělátky přiblížit vzhledu starého blogu).

Toliko pro začátek... 
*vyráží ven užít si jarní počasí*



středa 9. února 2011

Smečka? Srsly? (EDIT)

Malá reklama na Ilonu Andrewsovou a její urban fantasy. Mno, tak žadné překvapení řekla bych. Pro kožoměnce/měňavce/vlko-a-jiné-dlaky mám slabost už dlouho :))

(Ladies and gentlemen, zkuste si tento kvíz také a do komentářů napište, co vám vyšlo... pěkně prosím :) )



Pack


Pack


You are a shapeshifter of the Pack.  Family is the most important thing to you.  You don't trust outsiders and while you're fanatically loyal to your friends, you're courageous and aggressive and emotions tend to occasionally get the better of you. You value loyalty, obedience, restraint, and duty above all.

More about the Pack and other factions: http://kate.ilona-andrews.com/category/factions/


Which Faction do you belong to?

sobota 1. ledna 2011

Do nového roku...

s evergreenem na rtech (a teď nemyslím větvičku jehličí) a trochou optimismu. Těsně po půlnoci jsme zlé duchy zažehnali spoustou rachejtlí (v Brně to klasicky vypadalo jako při oslavách na Coruscantu)... Tak tady aspoň všem chci popřát vše nej do Nového roku, ať se vám všem daří... a nic vás nezastaví. :)

neděle 3. října 2010

Zaručený recept...

jak se spolehlivě odpravit při relaxačním víkendu. 

SOBOTA
1,5 hodiny vlakem
2 hodiny autem
bunjee trampolína
oběd
cesta za pohádkou (kombinovaná s lehkým turistickým výšlapem, plynulý přísun cukru zaručen na strategicky rozmístěných stanovištích... hláška dne: "... další blbeček na dálkové ovládání")
ráchání se v bazéně s mořskou vodou
večeře
šipky (bonusová disciplína: destrukce šipek při dopadu na terč)
víno, tanec, hovor a zpěv (ne nutně v tomto pořadí)

NEDĚLE

masáž (poznatek: čokoládové máslo působí jako repelent proti osobám mužského pohlaví s citlivějším nosem)
zorbing
oběd
lanová sjezdovka (převýšení: velké, výchozí bod: cca. 12 metrů nad zemí, infarktový stav před sjezdem: zaručen)
lukostřelba
1,5 hodiny autem
1,5 hodiny vlakem

pondělí 30. srpna 2010

28.8.2006 - 30.8.2010 B(u)c.

Dokonáno jest. Už bylo na čase...
Tak a teď ještě ty dva roky, aby ze mne mohla být megera s tečkou...

středa 19. srpna 2009

Amazingly... still alive...

~Nikdo vám nedá tolik, co já vám můžu slíbit~

a překvapivě také "well". Ovšem ne ve smyslu "studnice (čehokoliv, kéž by to byla moudrost)", ale je mi dobře, v rámci možností :)

O státnicích jsem chtěla napsat už ve chvíli prvotní euforie po SZZk z Aplikované ekonomie, ale zabránil mi v tom následný frmol a následné komplikace co se týká třetí části státnic, kterou většinou na většině škol dělají před samotnými SZZk (zasvěcení tuší) a bez které mi diplom nedají. Ne, ne a ne. Takže jsem se rozhodla, že souhrn napíšu až poté, co to konečně vše slavně uzavřu a dokončím, abych to nezakřikla... takže pokud budeme mít vy i já štěstí, tak možná kolem 15. září zde něco přibude.

Pak se zde možná objeví něco málo o Čokoládovně... Stěhujeme se. Už zase. Dnes byly zaškatulkovány poslední zbytečnosti, co jsem si stačila do Olomouce za ten poslední rok natahat. Do krabic, které jsem vydyndala u Pavly a Miharu-kuna (ti se stěhovali o něco dříve... doufejme, že bude nějaká pořádná kolaudačka, teď už na ni mají místo :) ). Takže těmto dvěma velké děkuji! Stěhovat se budeme příští týden v pátek.

Momentální osazenstvo našeho pokoje v nové Čokoládovně čítá koberec (nakonec je žíhaný, bílo-fialový) a Krtečka. Snad by toho tam mohlo v pátek přibýt více... Stay tuned...

*napsáno při čekání na vlak v obležení věcí, které poputují i se mnou do města ložičky vidličky a nože*

pondělí 23. března 2009

Je po něm... (edit)

-==Nooooooooooooooo!==-
... alespoň to tak vypadá.
Vypadá to, že grafická karta mého notebooku se zřejmě po jednom předchozím varování (které mě naštěstí donutilo zazálohovat si alespoň školní data) rozhodla odejít do křemíkového nebe. A vybrala si proto opravdu vhodný okamžik - období, kdy píšu bakalářskou práci.
Takže veškeré rozepsané příspěvky na blog, RPG a rozdělané práce do školy zůstaly uvězněny uvnitř, protože mi chybí grafické rozhraní nebo náhradní počítač, přes který bych ty data vydolovala (pozdě vzpomínat na rady učených hlav, že to nejdůležitější má být neustále zálohováno na flash disku).
Jeden zádrhel na tom všem je v tom, že moje drahá (v době, kdy byl koupený toto slovo nebylo jenom vyjádřením "citového vztahu" ) Toshiba není žádný hloupý netbook, ale tabletový notebook, který v té době v ČR nebyl volně v prodeji a v oné vývojové větvi firma pak dále nepokračovala. Takže pokud doopravdy nebude záchrany, jsem zvědavá jak dlouho budeme hledat kompatibilní grafickou kartu, a jak dlouho oprava potrvá. Je až děsivé, jak moc si člověk na podobný komfort zvykne.
Zítra by měl přijet můj zachránce, rytíř na bílém koni, kouzelník s elektronikou a drahá polovička v jedné osobě, tak se uvidí.
Takže se předem omlouvám za prodlení. Tohle upozornění můžu psát díky tomu, že moje ze všech nejmilejší ewočí spolubydlící šla na koncert, a zapůjčila mi svůj (pod všemi těmi roztomilými zvířecími nálepkami byste nepoznali, že jde o...) notebook... Bod pro LOCEM :)

EDIT - Kouzelník zakouzlil... takže i přes drobnější komplikace s přístupností dat na disku (mojí vlastní bl... neznalostí věci ;P ) teď mám notebook (náhradní) i data, která potřebuju... *rozplyvá se vděčností* (^__^)

pondělí 23. února 2009

Brno - akce kulový blesk

Ve čtvrtek 26.2., pokud se proti nám nespikne počasí(předpověď vypadá rozpačitě), se chystá bruslení na kluzišti Vodova přibližně od páté hodiny odpolední.

Momentální účastníci: Salla, Sid

Pokud chcete, tak se v onu dobu kluzišti vyhněte, popřípadě se k nám (v tom lepším případě) můžete přidat...

čtvrtek 5. února 2009

To Victory...

Tento záznam by se hodil spíše na Twitter, ale obávám se, že by 150 znaků zřejmě nestačilo na obsáhnutí velikosti dnešního večera.
Zavítala jsem na "hrací večer" firmy, ve které pracuje Miharu. Do jedné hospůdky... kterou domorodci budou znát pod názvem Libra. Poprvé a asi zřejmě naposled, protože po tom, co jsme s Pavlou provedly ostatním při Bang!u se šéf vyjádřil, že příště bez bab. Pilo se, jedlo se a samozřejmě se hrálo.
A dneska si na mě evidentně sedlo štěstí (kruci, měla jsem si vsadit i Sportku...). Japato? Nejsem sice Rimmer, abych se opájela každým tahem své triumfální jízdy... ale za zmínku to stojí.

Hrála se Dvorana děsu. Tak trošku survival horor. Pro sedm hráčů. Úkolem je dostat co nejdříve dva ze tří vašich postaviček ven z labyrintu, aniž by byly sežrány obludou co v labyrintu žije... a jak Michal podotkl: "Vyhrála podle normálních pravidel, i těch vymyšlených." Tedy dvakrát za sebou (podruhé, když jsem hrála s žetony za jednu slečnu, která musela odejít - v jejím případě jsem zachránila všechny tři postavičky. Nic proti blondýnům a blondýnkám - ale ti většinou skapou v hororech jako první - jak říkám... divný večer).
A pak Bang! ... ještě než se začal hrát, chtěla jsem odejít. Ale naneštěstí jsem si na začátku vytáhla kartu Sheriffa. Takže hádejte co následovalo. Ano, vítězství. Sice se ztrátou jednoho Vice... ale i tak. Druhý můj vice byla Pavla. Renegát Miharu to okomentoval tím, že "se proti němu spiknem vždycky". Což si můžete vyložit všelijak, vzhledem k tomu, že Pája je jeho drahá polovička. Proto příště "bez bab". Ženská intuice je prima věc a... mocná zbraň.

Po dohrání a zaplacení útraty následoval ještě bonus v podobě hromadného odvozu (manager IT sekce řekl podřízenému IT pracovníkovi... a evidentně hierarchie funguje i podprahově)...
Doufejme, že jim nálada "bez bab" moc dlouho nevydrží... bylo to prima :)

úterý 3. února 2009

In the meantime...

Vypadá to tady poněkud prázdně, hádám... To bude tím, že mám rozepsáno pár věcí, ale jaksi chybí síly a čas dotáhnout ony cucky myšlenek v textovém editoru do publikovatelné podoby. Byla snaha napsat v rychlém sledu resumé roku 2008, záznam o Silvestru (fotoreport zvládla bravurně San), a o předsevzetích Nového roku... ale po textové stránce dost velké sousto. Které bych sežvýkala a strávila za pomoci svého uměleckého střeva už dřív. Nebýt toho, že jsem se zezačátku roku kurýrovala z rýmy a měla pocit, že jestli jsem kdy měla kreativní myšlenky v hlavě, podařilo se mi je dostat nosními dírkami ven. Pak jsem zapojovala svou představivost při „konzultaci“ překladu pro ewočí medičku a její kamarádku – a že to teda bylo... pokud se jedná o oftalmologii, rozšířila jsem si slušně obzory co se „tichého zloděje zraku“ týká. Jen si zkuste srozumitelně česky v článku přeložit cup-to-disk ratio*. Jen doufám, že zelený zákal nikoho z mých blízkých nepotká. Ale Lewinin profesor si prý u překladu chrochtal... takže když zápočet ewoček má a dostal pochvalu, jsem spokojená taky já. A pak tady byl ještě ten druhý, který „odhaloval“, že delší doba sledování televize ovlivňuje negativně naše tělo i přes umírněné stravovací návyky. Takže klasika. Abych řekla pravdu – na televizi jsem se přestala koukat skoro úplně s nástupem na vysokou školu. Máte taky takový pocit, že v ní je méně a méně pořadů/filmů, na které stojí za to se koukat?

A pak samozřejmě zkoušky, zkoušky a zkoušky. Letos jich nebylo tolik, ale zase daly zabrat. A ještě mě čekají dvě poslední – Business English a Japonština. Plánuju je dát snad tento týden.

Ale proč to sem píšu...

Kromě resumé bych ráda napsala i něco o japonské CGI animaci ve videích krátkých i delších (po stránce animací i po stránce dějové. Mám pocit, že první místo v kategorii „Postava vzbuzující nejvíc antipatií“ by o ždibec před ne-hrdinkou Vexille a nechutně-japonsky-naspeedovaně-aktivní Yuffie z FF:DoC by vyhrála ta malá ufňukaná holčička z RE:tD) a je začátek února a na Děti noci jsem do anime sekce nenapsala ještě ani písmenko. Není toho právě málo...

Ale času moc není. (zajímalo by mě, co budu říkat na konci letního semestru)

Takže aspoň malá úlitba... nejdřív to měl být jen nájezd na OP Prostějov, kde měli výprodej za skladové ceny (jeansy stejné značky, které tam měli slevněné za 30,- nebo 200-400,- korun jsem si asi dva roky dozadu ve chvíli nejvyšší nouze pořídila za patnáct set... ještě před půlrokem je za onu cenu prodávali O_o ) - a při té příležitosti jsem si chtěla Toebiho na pár minut ukrást, než mu dojedou kamarádi komiksáci, ale nakonec to dopadlo trochu jinak...(velmi brzo očekávejte report z Komiks slézu v Ostravě...)

A ještě ohledně


Stěhování

Blogger zavedl jistou užitečnou službu „import – export“. Když jsem s blogováním začínala, gmail byl ještě v plenkách, takže jsem si vytvářela účet přes email (momentálně doména sdružená se seznamem.cz). A když jsem si pak pořídila gmail, tak oblíbeným trikem firefoxu bylo, že když jsem byla zalogovaná na blogu a potřebovala napsat e-mail, tak mě to z jednoho nebo druhého účtu odhlásilo. Takže jsem se rozhodla pro přesun, ať zbytečně nemarním čas věčným logováním se. Lehce se řekne, hůř udělá. Chtěla jsem znovuzaložit blog na stejné adrese jen z jiného účtu. A narazila na zádrhel – pokud si jednou založíte blog na nějaké adrese, máte ji automaticky rezervovanou. Tak dobrý hacker, abych to obešla bžel nejsem. Takže tolik ke změně adresy...


* nápověda - poměr C/D (tj. exkavace papily vůči disku terče optického nervu). Kvůli tomuto vysvětlení jsem se musela „hacknout“ na stránku pro odborníky na oftalmologii a slušnou dobu googlit, abych vysvětlení C/D poměru našla v jedněch online skriptech. Pain in the ass. Ale docela mě to baví... pokoušet vyhledávácí systémy a snažit se vystopovat téměř nevystopovatelné.

pondělí 29. prosince 2008

PéeF

Před svátky jsem na nějaké vymýšlení vánočních přání tady na blog neměla čas... a i když jsem provedla o Vánocích povinnou úlitbu kreditu telefonnímu operátorovi, tak jsem zapomněla na některé, kteří by si to zasloužili.
Ale rozhodla jsem se, že přání k Novému roku nevynechám.

Takže, Vám, kdo jste sem zabloudili, vše nejlepší. Nejen do Nového roku. A pokud ten příští rok nebude lepší, tak ať aspoň není ani horší...

Tapio* (c) Champbacca

*- pro vysvětlenou - ta okřídlená potvora, co se tváří jako tygřík ležící na mraku byla nakreslena mnou a je volně inspirovaná okřídleným tygrem z Equilibria jménem Tapio. Hence the disclamer. Předlohu pro tygra samotného jsem našla na wikipedii.

středa 3. září 2008

Tvořivosti se meze nekladou...

Varování! Varování! Varování!
Upřímnost v množství skoro smrtelném.
Sama jsem už dřív zkoušela možnosti Marveláckého "Udělej si sám svého superhrdinu", ale jak se ukázalo, má to neomezené možnosti. Nebo spíše vynalézavost některých lidí. Koumala jsem, kdo by nám ještě mohl udělat ilustrace k Equilibriu a ukázalo se i sami pisatelé dovedou tvořit. Tleskám, jste šikulky :) . Ovšem, moje reakce na Andělovu vizáž - nebo spíše na nápadité spojení(a teď to nemyslím zle nebo ironicky) skotského kiltu, brnění a kravaty byla asi takováhle.* Lorde, sorry.
A pro vás ostatní link: (zkuste to taky :) )
*nejdříve jsem chtěla jen nějaký dostatečně šílený anime ksicht, ale na youtube je doopravdy zajímavá sbírka smíchu... jen si vybrat.
Mimochodem Lighto Yagami z Death Note má velmi, velmi znepokojující smích. Znepokojující do chvíle, kdy zjistíte, že stejný seiyuu nadaboval i hezounka (a největšího natvrdlu celého Ouranského klubu) Tamakiho :)