Nejlepší je psát hned po dané akci, pokud zrovna nepadáte únavou na ústa. (začátek napsán v neděli večer s obličejem na stole, pokračování volným stylem, když byl čas.)
Varování: V textu je použito slovo sympatický, milý či pohodový tolikrát, že některé citlivější jedince mohou rozbolet oči. Ale v podstatě to znamená jen tolik, že na Koprconu bylo opět moc fajn (1).
Lidi, co jezdí na cony se mění. Někdo jezdí na přednášky. Někdo za lidmi. Někoho to může přestat bavit a jezdit přestane. Někdo postoupí na další úroveň. Začne con organizovat, nebo alespoň dává průchod svým masochisticko-samaritánským sklonům tak, že při organizování pomáhá.
A jelikož SFK Radegast se na organizaci podílí (tedy aktivní členové, nebo-li zdravé jádro), nemohla jsem ani tento ročník zůstat stranou.
ORG, ORG, ORG Letos nám směny na recepci a Wii Innes rozdala papírky se směnami a místem, kde hlídat. Jak ukázali už smrťáci v
Dead like me, podobná dělba práce funguje docela dobře. Dokázali jsme se vystřídat tak, že krom přestávek na jídlo jsem zvládla sem tam i překládat... Každopádně si to vybralo svou daň, protože na konci jsme všichni vypadali
TAKHLE.
Comicspoint I když jsem na interview ohledně SotE šla spíše kvůli tomu, že tam Toe natáčel záznam pro KoCoGeL, docela jsem se bavila. Ukázalo se, že pan Buchal je docela příjemný chlapík a má to v hlavě srovnané. Doufejme, že mu byznys bude kvést, protože pro comicsomilné osoby by to bylo jedině dobře. Slečna u stánku s omnibusy byla mimo jiné také grafická editorka (měla tam po ruce pracovně vytištěného Indyho. Bude to mazec, to mi věřte!(2) :) ). Každopádně jsem neodolala a s kvílením (poněvadž mi krvácelo srdce a peněženka) jsem si pořídila bobble-heada Bobby Fetta. Teď už dělá na poličce v Brně společnost Shaunovi a červenookému Rabbidovi.
Doupě. Tentokrát jsem se do Game linie přispěla svou troškou hned dvakrát. A nebylo to špatné, lidí se sešlo dost. Dokonce mi styl přednášení pochválili staří přednáškoví mazáci. Tož fajn. Každopádně, pokud pokud hledáte někoho na zajímavé rozhovory v různou denní i noční dobu, téhle party není špatné se držet. Speciální dík patří Peťkovi, který mi pomáhal s péčí o promrzlou Káju. A mistru Kališovi za přínosné informace o siločarách ;) .
Anime místnost byla klasicky opět o dveře vedle doupěťáckých. Anu, Lucki i Win mají o Istroconech/Comicssalónech plné ruce práce, tak bylo fajn si s nimi popovídat teď. Přednáška o Manze v ČR se taky nesla v pohodovém stylu. Zanadávali jsme si hezky, udělala jsem reklamu Deníku i Vějíři, ačkoliv Lys s Goblochem nakonec nedorazily.
Spánkový deficit je svinstvo. Zvláště v kombinaci krátký spánek (3,5h), pobíhání po conu s následným „tvořivostně-organizačním“ srazem kolem půl dvanácté večer. To se pak člověk neudrží, aby chvílemi nevrčel (i když to neplánoval) a navíc může dostat i chuť zadupat Jiskru do země. A na koherenci příběhové linky jste citlivější než obvykle. Ovšem Lord zase perlil, tak se velmi těším, až ty svoje nápady přepíše do textové podoby.
Kostýmy. Někomu sedí jako druhá kůže, někdo v nich vypadá, že za chvíli zmrzne nebo že si bude muset pořídit oblek z tauntauna, aby zabránil nejhorším omrzlinám(3), někdo zase vypadá jako reklama na vysavač(4). Řekla bych, že neoficiální hodnocení nejlepšího kostýmu letos vyhrál –dam– se svým dinosaurem. Japonci by jemu i Dortovi utrhali ruce za práva na epic fight, který proběhl během soboty před recepcí.
Jídlo. Jedním z pilířů každé akce je zásobování. A Koprcon si rozhodně zaslouží pochvalu. Věci z hladového okna se daly jíst, asijští šéfkuchaři na rohu žhavili pánve (letos rozhodně vedla kombinace gyros a hranolky) a co se týká baget v bufetu, moje chuťové pohárky by mohly pět ódy.
Ohlasy. Letos se lidem psát moc reporty nechce. Každý má moc práce (já také). Ovšem jsem beznadějný grafoman. Stejně jako
Champbacca, který dokázal sepsat
report za rekordně krátký čas... a napsat taky pár hezkých bludů na závěr :)).
S tím souvisí... nevím, zda gratulovat Tess (viz.
Champbaccův report), ale můžeme gratulovat bývalému ing. bohovi Vodenovi, protože se mu rodinka rozrostla. It´s a boy, hell yeah.
Na závěr Držím palce -damovi-, ať v sobě zase najde sílu na další ročník. Letošní byl moc fajn.
(1) I když se samozřejmě vyskytl klasický organizátorský bipolarismus. Jednu chvíli je vám fajn a o okamžik později jste nasr... naštvaní na všechny okolo... ovšem když se to zprůměrovalo, tak těch příjemných chvilek bylo přeci jen víc.
(2) Pro japanofily:
Dattebayo!
(3) Tenoučky vypadající kostým Luka nebo slečny v jedijských kostýmech kde kalhoty vyměnily za sukně různé délky. O Guri a Leie nemluvě.
(4) Toliko k debatě, zda si vybírat kostýmy úměrné své postavě.
